IKRÉNYIOVÁ, T. Komplementární analýza prokaryotických buněk pomocí elektronové mikroskopie a Ramanovy spektroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Diplomová práce Bc. Terezie Ikrényiové s názvem "Komplementární analýza prokaryotických buněk pomocí elektronové mikroskopie a Romanovy spektroskopie" se věnuje komplexní analýze bakteriálních buněk pomocí kombinace konvenčních mikrobiologických metod, Romanovy spektroskopie a elektronové mikroskopie. Studentka pracovala samostatně a s vysokým nasazením, naučila se pracovat s pokročilými mikroskopickými metodami, porozuměla principům daných technik a vyzkoušela si kryogenní přípravu biologických preparátů pro elektronovou mikroskopii. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A |
Bc. Terézia Ikrényiová se ve své diplomové práci zaměřila na posouzení využitelnosti kombinace metod morfologické (elektronová mikroskopie) a strukturní (Ramanova spektroskopie) analýzy při charakterizaci buněk termofilních bakteriálních producentů polyhydroxyalkanoátů (PHA). Téma práce je dle mého názoru velice zajímavé a dobře koresponduje se zaměřením studijního oboru Potravinářská chemie a biotechnologie. Výsledky v práci prezentované budou také bezesporu přínosem pro další metodologický rozvoj v rámci problematiky biotechnologické produkce PHA, která má na ÚCHPBT dlouhou tradici. V úvodní části práce (kapitoly Úvod a Teoretická část) studentka dobře objasnila motivaci práce a prokázala dobrou orientaci v poměrně náročné problematice spojující tématiku mikrobiologie a pokročilých analytických metod. Prokázala schopnost kvalitně pracovat s dostupnými literárními zdroji, jejichž počet (41) a struktura (převažuji časopisecké publikace) odpovídá požadavkům kladeným na tento typ závěrečné práce. Zároveň mohu konstatovat, že předložený text je psaný srozumitelnou a čtivou formou. O pečlivosti, se kterou studentka práci zpracovala, svědčí zcela minimální počet překlepů a typografických chyb, na které jsem narazil. K formální stránce práce bych si dovolil pouze několik doporučení: - Ve vědecké práci bych preferoval vyhnout se slangovým termínům, jako je „stáčení“ (centrifugace). - Poněkud rušivě působí také cizojazyčné termíny v názvu kapitol (viz kap. 3.5.2.1 Freeze-fracturing a freeze-etching). - Orientaci v textu snižuje fakt, že autorka používá v značení mikroorganismů (dále MO) písmeny A – E v diskusi výsledků dříve, než je toto značení vysvětleno v rámci tabulky 9 (vhodnější by bylo doplnit kodifikaci již do tabulky 1). - Doporučoval bych sjednotit jednotky u měřítka SEM a TEM fotografií. Stejně tak k obsahové stránce textu nemám výraznější výtky, jen tři následující komentáře: - Autorka v textu opakovaně uvádí, že technika kryo-SEM je „jediná, ktorá zabezpečí vizualizáciu trojfázového zloženia materiálu“ (např. str. 7). Pokud správně rozumím, že je tím primárně míněna korektní vizualizace hydratovaných vzorků (fáze led-kapalná voda-vodní pára), neumožňuje toto např. i technika ESEM (environmental SEM)? - Za dosti odvážné považuji bez citace zdroje tvrzení, že „prokaryotické mikroorganismy…sú podstatně menej rozšířenou skupinou jako eukaryotické mikroorganizmy“ (str. 9), stejně jako to, že „Polyhydrohydroxyalkanoáty…nie je možné chemicky pripraviť“ (str. 11). - V kapitole Experimentálna časť postrádám informaci o tom, při jaké teplotě byly sušeny vzorky za účelem gravimetrického stanovení obsahu biomasy a také informaci o tom, které ze studovaných MO byly vizualizovány technikou TEM (příp. na základě jakých kritérií byl výběr proveden). Textový rozsah práce považuji za standardní a množství realizovaných experimentů za dostatečné vzhledem k okolnostem, za nichž práce vznikala. Co jediné bych práci skutečně vytkl, je poněkud málo ambiciózní přístup k diskusi a interpretaci získaných experimentálních dat. Je škoda, že některé zajímavé poznatky ze SEM analýzy se autorka nepokusila dát do souvislostí se známými fakty (např. (např. rozdílná tloušťka buněčné stěny mezi analyzovanými MO vs. klasifikace použitých MO dle Grama). Podobně by práci rozhodně slušelo rozšířit diskusi rozdílů Ramanských spekter jednotlivých MO vedle PHA také na další identifikované buněčné komponenty (lipidy, polysacharidy). Celkově ovšem předloženou diplomovou práci považuji za kvalitní a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením "Velmi dobře (B)".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A |
eVSKP id 131529