BLATNÝ, M. Spektrální analýza EEG signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Hrozek, Jan

Po dohodě s předsedou oborové rady bylo během řešení projektu téma DP směřováno více do oblasti využití zpracování signálů EEG v aplikaci biologické zpětné vazby. Shodou nepříjemných okolností přišel student v polovině letošního letního semestru o většinu svých dat (poškozený pevný disk). Přišel tak o značnou část své práce a v krátkém čase musel vše dodělat. Nebýt tedy těchto nepříjemných okolností student by dohodnuté zadaní splnil. Diplomová práce se přehledně zabývá teorií a obecnými principy snímání EEG signálu a jeho zpracování. Dále podrobně rozebírá metody frekvenční a časově-frekvenční analýzy. Programová aplikace pro EEG biofeedback, která byla vytvořena v programovém prostředí LabView je na výborné úrovni a může velmi dobře posloužit výukovým účelům. Práce obsahuje i diskuzi dosažených výsledků, což považuji za značně přínosné. Student během řešení pracoval aktivně a samostatně. Hojně také využíval možnosti konzultací. Formální zpracování práce je na dobré úrovni až na absenci kompletního schématu aplikace v příloze. Diplomová práce byla prezentována na studentské konferenci EEICT 2011.

Posudek oponenta

Kozumplík, Jiří

Podle zadání projektu měl autor navrhnout uživatelskou aplikaci pro spektrální analýzu a časově frekvenční analýzu signálů EEG v prostředí Matlab. Již v abstraktu ovšem autor uvádí, že hlavní částí práce je aplikace v prostředí LabView zaměřená na biologickou zpětnou vazbu - uznávám, že její součástí je i jistá forma spektrální analýzy. V teoretické kompilační části práce se kromě snímání signálů EEG autor věnuje jak spektrální analýze náhodných procesů, tak i problematice související s biologickou zpětnou vazbou. K této části mám kritickou připomínku k řadě převzatých obrázků bez uvedení zdroje. Dále zaměňuje autor DFT s DTFT (str. 25). Není jasné, proč se zmiňuje o vlnkových transformacích, když s nimi dále nepracoval. Vzhledem k tomu, že se práce zaměřila na biologickou zpětnou vazbu, je úvod do této problematiky dosti stručný na rozdíl od jiných částí, kterým by větší stručnost prospěla. Praktická část začíná na str.38 kapitolou, která je věnována spektrální analýze. Tato kapitola je zpracována zcela nedostatečně. Proč je na obr.6.1 zobrazen signál s umělým harmonickým rušením o frekvenci 45 Hz? Co má ukázat amplitudové resp. výkonové spektrum na obr.6.2 a 6.3? Pokud se autor v dalším textu dotýká výkonů signálu EEG v určitých pásmech, právě zde měl možnost podat vysvětlení, jak tyto výkony počítá. Kapitola o mapování hodnot na str.40 je zbytečná, nesouvisí se spektrální analýzou ani s biologickou zpětnou vazbou. Mimochodem obr. 6.4 nezobrazuje mapu z celé délky signálu, jak autor tvrdí v textu. V další části textu se autor zabývá realizací experimentu s biologickou zpětnou vazbou s využitím Biopacu pro snímání signálů EEG a prostředí LabView, ve kterém realizoval řadu programových jednotek. Za tvorbou těchto jednotek je mnoho práce, která zaslouží ocenění. Tato část textu má podobu uživatelské příručky, k čemuž nemám výhrady. Horší je to místy se srozumitelností a s popisem technických detailů. Autor se někdy vyhnul konkrétních realizačních údajů, jindy je uvedl v jiné části textu. Např. ze str.47: Co je pásmo označené jako senzorimotorický rytmus? Jak konkrétně bylo odhadováno výkonové spektrum pomocí banky filtrů? Současně autor zmiňuje využití DFT - jak tedy bylo výkonové spektrum odhadováno? Kde se berou koeficienty Fourierovy řady, když se jedná o náhodný signál (viz též str.60)? Dále se sice čtenář dočte, že si lze metodu analýzy vybrat, ale není upřesněno, jak se odhad krátkodobého výkonového spektra konkrétně realizuje (str.49). V popisu praktických experimentů mohl autor uvést, která frekvenční pásma se sledovala a nemusel je kódovat do podoby blíže neurčených parametrů.

eVSKP id 34192