STOJAN, K. Automatické protetické lůžko [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Pan Stojan se zabýval realizací automatizovaného protetického lůžka pro pracienty s transradiální amputací horní končetiny. Ve svém řešení navrhl mechanickou, elektronickou i softwarovou část celého systému. Jedná se o komplexní mechatronickou problematiku, odbornou úroveň práce lze považovat za nadprůměrnou. Student pracoval samostatně, stanovené cíle byly splněny v požadovaném rozsahu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A-výborně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce pana Stojana se zabývá návrhem a realizací protetického lůžka pro pacienty s amputací horní končetiny se systémem automatického dotažení fixačního mechanizmu. Samotné téma práce je aktuální a vhodně zvolené pro studenta oboru mechatronika. V úvodu práce se student věnuje popisu různých variant protéz a způsobů jejich fixací. Věnuje se zde i popisu funkce tenzometrů. Ve vlastní práci student popisuje nejdříve návrh a konstrukci protetického lůžka s ohledem na konstrukci mechanizmu pro fixaci lůžka na pahýlu amputované končetiny. Následně se student věnuje návrhu elektroniky pro řízení motoru sloužícího k navíjení fixačního lanka a návrhu elektroniky pro měření a vyhodnocení uvolnění fixace protézy. Tato část práce je doplněna o popis software, sloužícího k výše zmíněným účelům. Z předložené práce je patrné, že dané téma zpracoval na vysoké technické úrovni a množství práce které pro vyřešení cílů provedl převyšuje běžnou míru bakalářských prací. K BP mám výhrady vztahující se spíše k textu samotné práce. Některé formulace v rešeršní části práce jsou vytrženy z kontextu a v uvedené formě nedávají smysl. Například tvrzení, že tenzometry s nižší hodnotou odporu podléhají menšímu rušení je zcela nesprávné. Dále tvrzení, že pro malé deformace do 150 000 m/m je charakteristika tenzometru lineární je sice pravdivé, nicméně 150 000 m/m se za malé přetvoření rozhodně považovat nedá. Samotná hodnota maximálního přetvoření uváděné řady tenzometrů společnosti HBM je 50 000 m/m, kdy dochází k poškození samotného tenzometru. Prezentovaný návrh elektroniky je v práci uveden pouze 3D modelem DPS. Stejně tak jako i většina mechanické konstrukce. Při prezentaci výsledků bych ocenil raději fotodokumentaci vytvořených částí práce. Z tohoto pohledu by si text práce zasloužil před samotným odevzdáním více pozornosti. Uvedenou BP doporučuji k obhajobě a po uspokojivém zodpovězení následujících dotazů navrhuji hodnocení A/výborně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 157381