LIŠKA, R. Komunikační technologi ZigBee v automatizaci budov [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Honzík, Petr

Student Bc. Radovan Liška pracoval pod vedením konzultanta Ing. Ondřeje Hynčici. Předložený posudek vychází z jeho hodnocení: Student měl za úkol se seznámit se základními postupy párování zařízení v síti ZigBee a navrhnout postup párování zařízení při instalaci sítě, především pro aplikace řízení budov. Při řešení práce student navrhl několik postupů, z nichž jeden implementoval do mikrokontrolérů zapůjčeného bezdrátového kitu, včetně obslužného programu pro PC. Student pracoval samostatně, pravidelně konzultoval, především v posledním semestru. První dva semestry byla aktivita nižší, což se projevilo v rešerši a bylo třeba dohnat později. Formálně je zpráva zpracována kvalitně, s několika především typografickými prohřešky. Použitá literatura je uvedena správně a dostatečně, pouze některé reference neobsahují všechny povinné údaje. Celkově je práce zdařilá a na výsledky je možné navázat dalšími pracemi. Hodnotím ji stupněm B / 88 bodů.

Posudek oponenta

Šimek, Milan

Výsledkem studentovi práce jsou dvě vyvinuté aplikace pro řízení bezdrátových uzlů v roli koordinátora ZC, koncového prvku ZED a jedna aplikace běžící na PC, která má na starost konfiguraci těchto zařízení. Student touto diplomovou prací dokazuje, že má za sebou velký kus práce, která byla dotažena do zdárného konce. V prácí jsou popsány teoretické základy specifikace Zigbee, softwaru BitCloud použitého pro vývoj aplikací a detailně popsány principy párování zařízení. V praktické části student detailně popsal metodiku vývoje aplikací a jejich funkcionalitu. V závěru práce provedl měření doby připojení zařízení do bezdrátové sítě, čímž ohodnotil efektivitu navržených aplikací. Práci studenta hodnotím velice kladně, ale k udělení nejvyššího ohodnocení mi brání následující nedostatky zjištěné v oponované práci. K formálním nedostatkům patří následující: Student v teoretické části neodborně popisuje využití technologie Zigbee, když uvádí, že se tato technologie používá pro osvětlení, vyhřívání, klimatizaci, větrání atd. Dále bych vytkl používání různorodých typů citací literatury, kdy student jednou cituje pomocí poznámek pod čarou a po druhé pomocí křížových odkazů. Práce obsahuje také několik překlepů (str. 15, str. 34 v obrázku 4.3., str. 41, str. 43 a další) a vět, které začínají malým písmenem (str. 11, 25). Student na straně 13 a 17 používá převzaté ilustrace, u kterých sice uvádí zdroj, ale obrázky jsou natolik jednoduché, že je student mohl zpracovat sám. Dále také považuji za nerelevantní větu na straně 12, kdy student uvádí, že síť je tvořena nadbytečným počtem uzlů. Občas se v práci také objevují zbytečné věty, které degradují odbornou úroveň práce, jako např. věta na straně 20, že software ZDO pracuje uvnitř zařízení. Odborné připomínky jsou následující: Na straně 12 student tvrdí, že mechanismus přenosu dat v Zigbee specifikaci je definován ve standardu IEEE, ale neuvádí ani konkrétní pracovní skupinu ani referenci na tento standard. Za nesprávné považuji tvrzení na straně 12, že po zaslání požadavku o vyslání dat (Data Request), aplikace automaticky obdrží potvrzení, které indikuje doručená či nedoručená data. V případě, že data nejsou k přijímači doručena, přijímač žádné negativní potvrzení vyslat nemůže. Pokud měl student na mysli aplikační časovače, měla být tato problematika důkladněji vysvětlena. S tímto souvisí i následující výtka. Literatura [13], která je citována u této problematiky neobsahuje žádnou zmínku o potvrzování v Zigbee síti. Tato literatura pojednává o vytváření stromů v sítí pro potřeby směrování. Nesmyslné reference vyvolávají pocit, že si student odbornou literaturu ani nepřečetl a pouze náhodně uváděl. V kapitole 4 student popisuje přínos navržené aplikace jako minimalizaci doby nepřipojeného uzlu. Z popisu tohoto přínosu na straně 31 není zřejmé, jak je doba minimalizována a o jako dobu se vlastně jedná. Zdali je to doba, po kterou je zařízení nečinné nebo čas, za který se zařízení znovu připojí do sítě. Tato problematika by měla být v práci podrobněji diskutována. V práci student často používá pojem „zformování“ sítě, ale již neuvádí, jakými procesy je toto zformování definováno. Student v práci uvádí, že jako komunikační topologie je zvolen typ hvězda. Není mi tedy potom zcela jasné, proč je potřeba ručně v navržené aplikaci běžící na PC nastavovat směrování dat a toto nastavění zpět nahrávat do zařízení (reakce na informace na straně 39). Pokud měl student pojmem „směrování“ na mysli pouze nastavení komu se mají data zasílat, měl popisu principu inicializace sítě věnovat více úsilí. Za irelevantní považuji měření uváděné v kapitole 4.4. Je správné, že student analyzoval dobu za jakou se zařízení připojí do sítě. Dále, ale provedl měření přes různé překážky, které ovlivňují přenos signálu, ale tyto překážky ovlivňují pouze přenášený signál a jejich využití pro ověření efektivity aplikace jsou dle mého názoru zbytečné. Tyto výsledky považuji za irelevantní, protože jediným závěrem, který plyne z této evaluace je výsledek, že čím více překážek a větší vzdálenost mezi zařízeními, tím je delší doba připojení zařízení do sítě, což je samozřejmé. Práci celkově hodnotím jako zdařilou, student zadání vedoucího plně splnil, ale z důvodu výtek uvedených výše práci hodnotím za B (85 bodů).

eVSKP id 39770