KUCHAŘ, O. Laboratorní úlohy z RTG zobrazovacích systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Otakar Kuchař se ve své práci zabýval návrhem laboratorních úloh z oblasti RTG zobrazovacích systémů. V teoretickém úvodu jsou popsány základní fyzikální pojmy související se vznikem, interakcí a detekcí RTG záření. V další kapitole je popsán princip výpočetní tomografie (CT) včetně metod pro rekonstrukci obrazu z projekcí. Teoretický úvod odkazuje na 26 literárních položek, ve většině případů se jedná o česky psané knihy, skripta nebo časopisecké příspěvky. V praktické části se student seznámil s výukovými RTG komorami od firmy Leybold, které umožňují ověření teoretických poznatků o RTG záření a spolu s rozšiřujícím CT modulem i měření objemových dat pro rekonstrukci z projekcí. Na základě podkladů od výrobce byly proměřeny základní charakteristiky této komory. Popis těchto měření, zejména měření spektra generovaného RTG záření, ale není dostataečně podrobný. Pro rekonstrukci obrazu z projekcí bylo vytvořeno uživatelské rozhraní, které umožňuje realizaci zpětné a filtrované zpětné projekce na reálných a simulovaných datech. Práce je v souladu se zadáním doplněna také o návrh laboratorních úloh pro praktické využití RTG komor ve výuce zobrazovacích systémů. Zadání práce je tak splněno v celém svém rozsahu. Student pracoval aktivně během celého roku, svůj postup pravidelně konzultoval. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, vytýkám pouze několik překlepů a nevysvětlení zkratky MSE. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou velmi dobře (B- 85 bodů).
Bakalářská práce se zabývá RTG zobrazovacími metodami. Text je logicky členěn, student jasně a v rozumném rozsahu student shrnuje základní principy RTG zobracování a dále navazuje na principy výpočetní tomografie, Radonovu transformaci a problém rekonstrukce originální scény. V teoretické části chybí uvedení konkrétního vztahu pro útlum RTG záření, absorpčního koeficientu. Stěžejní část práce leží na praktické části – návrhu laboratorních úloh za použití RTG komory s G. M. čítačem a RTG komory s CT modulem firmy Leybold. Jsou navrženy čtyři protokoly. První pro měření koeficientu útlumu v závislosti na tloušťce a druhu materiálu. Zde není jasné, proč se má používat zirkonový filtr, není uveden vztah pro lineárního součinitele zeslabení vč. jednotek. Při pokusu byl pro některé prvky naměřen koeficient zeslabení menší než pro prvky s menším atomovým číslem, není ale vysvětlen fyzikální důvod. U druhé úlohy je v případě Braggovy difrakce nekonzistence označení úhlu mezi rovnicí (8.1) a obrázkem. Obecně postrádám bližší praktické odůvodnění nastavení parametrů přístroje, např. to, že se bude při měření postupně otáčet držák NaCl krystalu a detektoru se čtenář dozví až z tabulky nastavení. U grafů nesouhlasím s označením veličiny R, o intenzitu se rozhodně nejedná. Grafy prvního a difrakčního řádu by bylo vhodnější umístit do jednoho grafu, takto to vypadá, že obrázky spolu nesouvisí. Doplňující otázky k jednotlivým zadáním nejsou vyhotoveny. U úlohy s CT zobrazováním mi chybí psaná dokumentace, fotodokumentace a vysvětlení některých pojmů (MSE chyby pro vyhodnocení fantomových dat). Naopak chválím programovou část rekonstrukce CT dat z projekcí, kde je demonstrována prosté zpětná i filtrovaná projekce. Uživatel tak získá jasnou představu o procesu rekonstrukce a rozdíl mezi jednotlivými filtry. RTG úlohy jsou přepracovanou verzí ukázkových měření firmy dodavatele RTG komor. U první úlohy je uvedena citace, ovšem poté se odkaz na tyto materiály vytrácí. Prosím, aby autor zdůvodnil neuvedení zdroje a obhájil vlastní přínos u úloh 2. a 3. Celkově práci hodnotím jako dobrou C/70b.
eVSKP id 93489