DREXLER, P. CFD analýza proudění vzduchu pro různé typy průtokoměrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem práce bylo provést literární rešerši v oblasti problematiky snímačů průtoku tekutin využívajících měření diferenčního tlaku na primárním prvku a dále turbulentních modelů používaných v prostředí ANSYS/FLUENT pro simulování průtoku tekutin. Diplomat měl provést simulace obtékání vybraných typů průtokoměrů a srovnat výstupů simulací s experimentálním měřením. Projekt navazoval na předchozí semestrální práci. Přestože během semestru zvládl provést simulace v programu ANSYS/FLUENT, a ke konci letního semestru po sestavení měřicí trati provést experimentální měření na normalizované cloně a víceotvorových rychlostních sondách, v tištěné verzi práce nedokázal prezentovat velký objem práce, kterou udělal, a zhodnotit výstupy simulací a srovnání s experimentálně naměřenými hodnotami. Diplomant na projektu pracoval na základě pokynů vedoucího, konzultace vyžadoval v přiměřené míře. Při konzultacích jsem postrádala jeho vlastní návrhy a podněty.
Úkolem p. Drexlera bylo provést literární rešerši snímačů průtoku fungujících na principu měření diferenčního tlaku se škrtícími elementy, simulovat proudění plynu pomocí softwaru ANSYS a experimentálně ověřit simulace na reálných průtokoměrech umístěných na měřicí trati. Náročnost zadání lze považovat jak po stránce odborné, tak časové za odpovídající požadavkům kladeným na diplomovou práci. Na základě předložené průvodní zprávy lze konstatovat, že autor s uvedenými výhradami zadání splnil. Průvodní zpráva má 59 stran, skládá se z 9 kapitol. Práci lze rozdělit na tři části. První tři kapitoly lze označit za teoretickou část práce. Student popisuje základní pojmy, typy průtokoměrů a modely turbulentního proudění. Vlastní praktická část práce je rozdělena do 3 kapitol. Nejprve student popisuje parametry pro definování modelu potrubí a vkládaného škrtícího elementu. Student se dopustil chyby ve výpočtu ReD v kapitole 6.1. Přesto závěr z chybného výpočtu je správný. Postrádám zdůvodnění, proč student uvažuje konkrétní délky uklidňujícího potrubí před a za škrticím elementem. Následuje definování modelů různých překážek v potrubí – clona, kruhová sonda, kosočtvercová, dýza a tvar Annubar. Výsledky simulací jsou pak přehledně uvedeny graficky i tabelárně. Po formální stránce se má v tab. 7.1 a 7.2, obr. 7.23 uvádět označení pz místo vypisování slovně tlaková ztráta. Experimentální ověření simulovaných dat zkresluje předchozí práci studenta. Lze velmi špatně srovnávat reálné škrtící elementy s nepřesně definovanými modely. Student si měl zjistit dopředu, s kterými škrtícími orgány bude pracovat a pak namodelovat přibližně reálnou situaci v měřící trati. Poté má smysl srovnávat naměřená a nasimulovaná data. Proč např. nebylo simulováno proudění vzduchu při teplotě 50°C, když experiment probíhal při této teplotě? Při porovnání škrtících elementů s etanolovou clonou je mnohem vhodnější přepočítat rychlost proudění etalonu v potrubí DN80 na rychlost proudění v potrubí DN100. Jinak graf na obr. 8.2 může vést ke zkresleným výsledkům. Není jasné, jak student určil rozdíly mezi simulovanými a reálnými hodnotami a chyby v %. Chybí vzorec výpočtu i příklad výpočtu. Je taky vhodné vynést do grafické podoby naměřená a nasimulovaná data. Po formální stránce není jasné, zda experimenty prováděl student sám, nebo za pomoci další osoby. Práce má vhodnou grafickou úroveň. Přiložená práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Navrhuji hodnotit práci Bc. Drexlera známkou "C/dobře".
eVSKP id 73357