MOŽNÝ, R. Bezdrátový IR senzor pro detekci narušení prostoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Radek Možný zpracoval bakalářskou práci na téma Bezdrátový IR senzor pro detekci narušení prostoru. Svou práci zpracoval ve firmě Honeywell, ze které byl i jeho konzultant Ing. Ondřej Pavelka, který jeho práci zhodnotil. Pan Možný měl za úkol navrhnout a realizovat bezdrátový PIR senzor pro detekci pohybu využívající hotový RF modul SI4432 a PIR senzor pro Arduino – HC-SR501. V bakalářské práci postupně navrhl jednotlivé moduly, navrhl také přenosový protokol, věnoval se podrobně bateriím, proudové spotřebě a úsporným režimům provozu. Výsledkem práce je praktická realizace dvou jednotek čidel a jedné centrální jednotky s displejem – návrh zapojení a DPS v programu Eagle, osazení a programové vybavení. Menší připomínku má pan konzultant k vyhotovenému obslužnému software, kde se podepsala pravděpodobně rychlost při odevzdávání projektu. Student byl aktivní ke konci semestru a po odevzdání předvedl praktickou ukázku. Formální stránka práce je také odpovídající až nadprůměrná. Výhradu mám k tomu, že v zadání je akcentována spotřeba energie, přičemž Radek Možný věnuje této problematice jen základní pozornost a například o požadované životnosti baterie samotného senzoru řádově v letech jsem v práci nenalezl adekvátní úvahu. Také ověření řešení z hlediska energetické náročnosti a předpokládané výdrže napájecí baterie mohla být věnována lépe koncipovaná a nazvaná kapitola. Uvítal bych, kdyby se student k problematice energetické náročnosti vyjádřil při obhajobě.
Student ve své práci navrhl a realizoval PIR čidlo a ústřednu bezdrátové EZS. Práce je na velmi dobré úrovni. Mohu konstatovat, že zadání práce bylo splněno. Student se v práci nejprve věnuje popisu PIR čidla a použitým prvkům – volba součástek, mikrokontroler, napájení. V další kapitole pak totéž pro ústřednu. Vzhledem k rozsahu textu by některé obecně známé části mohly být vypuštěny, stejně tak následující kapitola – vývojová prostředí. Dále se již práce věnuje samotné realizaci. V práci postrádám detailnější měření spotřeby, případně alespoň odhad jak dlouho bude zařízení v reálné provozu pracovat. Také by bylo vhodné lépe popsat komunikační protokol (i když je velmi jednoduchý) a jeho použití v MESH síti. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Celkově i přes výše uvedené výtky práci hodnotím jako výbornou.
eVSKP id 101875