ŠVESTKOVÁ, D. Stanovení koncentrace anhydridů kyselin v roubovaných PP viskozimetrickou titrací taveniny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Studentka vypracovala svou bakalářskou práci aktivním, zodpovědně a samostatně. Je třeba velmi kladně hodnotit přístup studentky k řešení bakalářské práce vzhledem k náročným mimostudijním povinnostem při kombinovaném studiu. Velký pokrok byl sledován zejména v rozvoji osobnosti studentky, která neměla na začátku práce žádné zkušenosti, avšak svou pílí, trpělivostí a pracovitostí získala schopnost řešit předkládané dílčí úkoly správně a samostatně. Zejména v oblasti práce s informačními zdroji a literaturou byl zaznamenán velký pokrok. Bakalářská práce měla velký přínos k rozvoji studentky, a proto ačkoliv nebylo přímo dosaženo pozitivních výsledků, hodnotím práci jako výbornou (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Práce pojednává o roubování anhydidů kyselin na polypropylen. Práce je poměrně dobře čitelná a přehledná. Z hlediska splnění požadavku měla studentka zadání studium systémů viskozimetrickou titrací. Toto téma je ale v práci rozebráno poměrně málo a spíše je práce koncentrovaná na přípravu a analýzu IČ spektrem. Výsledky z viskozimetrické titrace jsou v jedné málo rozsáhlé kapitole. Zpracování výsledků je mírně nepřehledné. Například v tabulce 5 je každý vzorek zastoupen třemi měřeními, které jsou numericky poměrně rozdílné. Není přesně popsáno, zda jsou tyto měření rovnocenné, nebo jsou mezi nimi rozdíly. V případě, že jsou rovnocenné, z jakého důvodu nebyla vypočtena průměrná hodnota a směrodatná odchylka? Citace v článku nejsou číslovány po řadě. Začíná se číslovat citací [10]. Z výsledků spekter lze zjistit co chtěla studentka prokázat. Nicméně, u některý ch IČ spekter jsou píky příliž blízko sebe (například pík 1770-1780) . V literární rešerši bych uvítal rozsáhleji pojatou problematiku viskozimetrických titrací. V práci je popsán pouze metodický postup ale téměř žádný teoretický podklad pro tuto metodu. Například jak se mění viskozita se stupněm zesítění. Jakou lze očekávat funkční závislost? Lze najít v literatuře nějaký příklad této funkce? Dalším nedostatkem je, že postup viskozimetrie je čerpán z jediné citace. Toto lze dobře akceptovat u známých metod, které se provádějií rutinně. Viskozimetrická titrace je však poměrně málo známá metoda a tak by bylo vhodné porovnat postupy z několika literárních odkazů. Celkový dojem z práce je relativně dobrý. Nicméně v práci je poměrně velké množství chyb, které snižují její kvalitu. Proto je hodnocena stupněm B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 10483