PAPCUN, P. Polička - bydlení na hraně města a krajiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Od začátku přistupoval Peter k projektu velice zodpovědně. Pozitivem práce je úvodní analytická část, kde oceňují i zahrnutí popisu vlastních osobních zkušeností s životem na vsi, kde nikoho neznal a denně dojížděl do poměrně vzdáleného města. Odpovědí na stanovené otázky a problémy je pro Petera návrh sedmi atriových bytových domů. Celá struktura je urbanisticky velice silná a přesvědčivá. Oceňuji vytvoření bytových domů různých velikostí, což umožňuje kompoziční hru, při níž vzniká široká škála rozdílných veřejných a poloveřejných prostor. Dispozice jednotlivých domů vhodně kombinují sdílené byty s těmi klasickými. Provozně jsou jednotlivé byty navrženy účelně a logicky. V parteru se nachází komerční a doplňkové funkce. V popisu jednotlivých míst (náměstí, meziprostory, vnitrobloky) lépe fungují úvodní koláže než rendrované 3D vizualizace. To je dané patrně tím, že koláž sama o sobě lépe vystihuje myšlenku vrstvení, která se stala hlavním principem návrhu. Pokud by na projekt bylo více času, bylo by podle mě dobré se zaměřit na vytvoření osobitějších a ještě více originálních veřejných prostor mezi jednotlivými domy, což by celý návrh více posílilo.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Peter celý semestr pracoval velice dobře, analyticky zkoumal danou problematiku a postupně docházel k výslednému řešení. Pokud by v závěru semestru lépe rozvrhl své síly a nedostal se do zmatku a chaosu ohledně odevzdání, mohl bych napsat, že vše probíhalo příkladně. |
Známku D-uspokojivě si autor zasloužil zejména svou odvahou pustit se do složitého tématu společného bydlení (co-living) na maloměstě. Analytickou část doplňuje vlastními, subjektivními rozvahami a pocity, na které se často v architektuře zapomíná. Nadruhou stranu trochu pak pokulháva urbanistické a architektonické řešení práce, které trpí svou schématičností, nedořešením a opakováním. Věřím, že při troše úsilí navíc by práci šlo dotáhnout k mnohem lepším výsledkům. Samotný systém a idea, kterou autor přináší se mi jeví jako smysluplná, jen její aplikace příliš zjednodušená až sterilní.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Autor si zvolil nelehkou formu a strategii tzv. Co-living, kdy je bydlení koncipováno pro mnohem větší diverzitu vztahů a vazeb, vyšší hustotu i flexibilitu než u klasických bytovek či rodinných domů. Vytváří samostatnou a specifickou čtvrť, ve které jsou domy více orientovány dovnitř do svých nádvoří. Stejně tak prostor mezi nimi směřuje mezi ně, nikoli ven do ulic. Urbanisticky tak do maloměsta nevplouvá jako lehká plachetnice, ale spíš jak ledoborec. Naproti tomu dobrá a různorodá prostupnost mezi jednotlivými domy slibuje jemný gradinet veřejné – soukromé. Domy jsou formovány do tvaru čtverů s vnitřními dvory, které uzavírají společné (komunitní) zahrady, vně pak koukají do zeleně a ulic. Středobod území tvoří náměstíčko, svou velikostí, okolní hustotou a výškou domů příjemné pro trávení času. Autor sám píše: okolí řešeného území je specifické tím, že v podstatě ničím specifické není. To samozřejmě v prvním plánu nahrává vytvoření svébytného urbanistického celku, ale dovolím si polemizovat: území sevřené mezi paneláky, satelitní výstavbu a volnou krajiny není územím bez specifik, naopak cítím z něj velké napětí a potenciál, třeba pro vytvoření pomyslného mostu mezi těmito strukturami z různých dob a různých kvalit . | |
| Provozní řešení | C | Provoz v území je vyřešen nekompromisně, zároveň však logicky a smysluplně. Jednoduché schéma objízdnosti čtvrti s podzemním parkováním vnáší dovnitř území klid a bezpečí. Otázkou samozřejmě zůstáva každodenní zásobování a specifické případy, typu stěhování, či jen přepravy větších nákladů. Ale to je řešitelné a jistá úskalí stojí za navrhovanou bezpečnost a klid. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Technické řešení je dostatečné. Jen možná, než řešení vytápění, by bylo zajímavější řešení třeba odvodu děšťových vod, z takto intenzivního území. Mohlo by to přinést nový impuls do tvorby veřejných prostarnství. | |
| Architektonické řešení | D | Architektonické řešení se mi jeví jako schématické, což je dáno zejména rozsahem řešeného území i práce samotné. Ale nechci to brát jako výmluvu. Jak urbanismus, tak architektura práce trpí právě zmiňovanou schématičností, kterou nechci zaměňoval za řád, či přísnost. Je to vidět hlavně na veřejných prostranstvích, které by měly dělaz území obyvatelným a pak na vnitřních dispozicích, které utváří “domov”. Osobně vnímám formu co-living (co-housing) jako svébytnou volbu bydlení spro vébytné lidi. Zde to však není příliš vidět. Právě naopak, opakující se dispozice a zejména “hotelový” trojtrakt některých dispozic dělá z jinak příjemných prostor neinspirativní a sterilní prostředí. Více velkorysosti by si zasloužil také vstupní prostor domů, s ohledem na množství zde žijících obyvatel. Také veřejná prostranství by chtěla větší péči, nepřesvědčivě a neútulně působí zejména zákres ze dvora jednotlivých bloků. Což nemá být kritika zvoleného systému dvorů, spíš jeho prezentace a promyšlenost. | |
| Formální úroveň | C | Formální úroveň je dobrá, příjemná je zejména grafika včetně textů. Výborné jsou koláže veřejných prostorů, naopak zákresy stejných míst pak působí často nedořešeně. Více koláží a nadsázky by tomuto projektu prospěly. |
eVSKP id 134606