FOLTA, L. Vliv PWM řízení laserové diody na její charakteristiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předložená bakalářská práce studenta Lukáše Folty byla řešena převážně v laboratořích Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Práce se zabývá měřením citlivosti parametrů laserových diod řízených pulsně-šířkovou modulací (PWM), navazuje a rozšiřuje dosavadní pokusy provedené na VŠB-TUO s laserovými diodami. Přínos práce spočívá nejen v automatizaci procesu měření vlivu PWM řízení laserových diod, ale i samotné výsledky shrnuté v kap. 2.2 až 2.4. Rozsah textové části práce převyšuje hraniční požadavky kladené na bakalářskou práci v oboru mikroelektroniky. Student v ní prokázal, že se dovede orientovat v dostupné technické literatuře (české i cizojazyčné) a že z ní dokáže vybrat potřebná teoretická východiska, na nichž je schopen postavit experimenty, dosažená zjištění prezentovat a přiměřeně je zhodnotit. Zde bych vyzdvihl především pěkně zpracovanou kap. 1.2, rozebírající dosavadní výzkumy o PWM řízení laserových diod (od s. 31 dále). Význačné myšlenky jsou v práci prezentovány víceméně vyváženým poměrem textu, grafů a rovnic. K odborné úrovni práce mám jen dvě připomínky. S vybranými druhy laserových diod byly provedeny tři druhy experimentů (měření v continuous-wave režimu, měření v pulsně-šířkovém režimu s hranami jednak pomalými, jednak rychlými) – to umožňuje mj. sledovat nejen vliv frekvence a střídy řídícího signálu, ale i vliv rychlosti přeběhu jeho hran (především náběžných hran). Všechny způsoby měření a jejich výsledky byly následně ukázány od kap. 2.2 dále. 1) V závěru práce bych však očekával souhrnnou, přehledovou tabulku srovnávající všechny tři druhy experimentů na vybraných parametrech laserových diod. 2) Dále by stanovení korekční křivky ICT 510 a nejistota měření zasloužily samostatnou diskusi. Nicméně je chvályhodné, že se i těmito vlivy na přesnost měření student zabýval. K formálnímu zpracování mám několik připomínek. V textu jsou jen výjimečně použity meziodstavcové (vertikální) mezery, což výrazně zhoršuje čtivost textu. V některých obrázcích jsou použity anglické popisy, např. obr. 1.1, obr. 1.7 aj., třebaže práce je psána česky. Práce obsahuje gramatické prohřešky jako nadbytečné čárky ve větě, např. „… při nižším světelném toku, než u CW režimu“ (s. 31), či velká počáteční písmena u názvů jednotek, např. „… s jednotkou Watt“ (s. 21), či chybějící mezery, např. „… proud (100±5) mA“ (s. 33). V práci se vyskytuje i několik překlepů, např. „… v CW reřimu“ (s. 37). Student se v průběhu dvou semestrů přiměřeně účastnil konzultací a diskuse ke své bakalářské práci, o stavu řešení mě přiměřeně informoval. Náměty a doporučení k úvodní části práce student zapracoval. Závěrem konstatuji, že zadání práce bylo splněno. Celkově hodnotím bakalářskou práci studenta Lukáše Folty známkou A (výborně) s výsledným počtem bodů 92 a doporučuji k obhajobě.
Posudek je rozdělen do několika dílčích sub-částí, které reflektují pohled oponenta na zpracovanou práci a jeho závěry k ní. Práce je obsahově na velmi dobré úrovni a čítá 74 stran z toho podstatná část práce je věnována praktickému návrhu obvodového řešení pro následné experimenty. Pečlivě je pak zpracována část pojednávající o naměřených výsledcích včetně jejich vizuální či textová část. 1) Splnění požadavků zadání. Práce studenta Folty je splněna v plném rozsahu svého zadání. Zde nemám žádných výhrad. 2) Hodnocení formální stránky závěrečné práce. Logická struktura práce a navazujících kapitol je vhodná. Co se týče poměru teoretické části práce vůči praktické, zde nemám zásadních připomínek. Jazyková stránka práce mohla být lépe připravená. Občas jsou použitá slova nebo obraty, které se nehodí do práce. Student občas zapomíná vysvětlit zkratky v textu práce. Některé obrázky jsou špatně čitelné, což poté snižuje jejich vypovídající schopnost. Páce je kompletně napsaná v LaTEXu, což umocňuje její finální podobu. 3) Hodnocení výsledků závěrečné práce. Práce přináší ucelené informace týkající se analýzy vybraných typů laserových diod, které jsou řízené pomocí PWM. Navrhnutá měření a postupy k vyhodnocení mohou být vodítkem, při ověřování některých parametrů/vlastností vůči katalogovým hodnotám, respektive, pokud nejsou k dispozici, tak přinášejí cenné informace (např. chování centrální vlnové délky, charakteristika prahové oblasti LD aj.). 4) Charakteristika výběru a využití studijních pramenů. Student použil pro svoji práci 31 pramenů, které jsou primárně z internetových zdrojů. Zde je třeba uvést, že se jednalo o zdroje s odkazy na katalogy či manuály. Vlastní myšlenky od přejatých statí jsou řádně označeny. Zde neshledávám zásadní problém. Systém THESES označil pasáže, které student převzal ze zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a na které se v textu odkazuje. Ostatní vyznačené části jsou pouze nevýznamně podobné. 5) Souhrnné hodnocení. Výsledky dosažené v diplomové práci studenta Lukáše Folty jsou velice zajímavé a určitě si zaslouží opublikování pro veřejnost či navázání jiných prací, které budou řešit další měření a vývoj v dané oblasti. Práci hodnotím vyšším počtem bodů a doporučuji jí k obhajobě a po úspěšném absolvování státních závěrečných zkoušek udělení titulu „bakalář“.
eVSKP id 152260