JIROUŠEK, L. Moderní přístupy k údržbě ve strojírenské praxi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Hammer, Miloš

Diplomová práce pana Bc. Jirouška se zaobírá aktuálním tématem z oblasti údržby, a to implementací TPM (totální produktivní údržba) do strojírenské praxe. Student popisuje stav řešení této problematiky ve firmě Schaeffler Production CZ s.r.o. Zavádění metody TPM v konkrétní firmě vždy vychází z poměrů v dané firmě, je tedy specifické, originální, i když hlavní zásady a postupy jsou dodržovány. Vzhledem k tomu, že údržba jako taková ještě není v průmyslové praxi a akademické sféře příliš vžitá, bylo voleno zadání této diplomové práce. Zadání je soustředěno do čtyřech bodů. Z toho první tři body jsou spíše teoretické - obecné, nutí studenta vycházet z dostupné literatury a ostatních třeba i firemních materiálů, a až čtvrtý bod je konkrétní, praktický, zaměřený na určitou firmu. Diplomová práce má 59 stran textu, a to včetně závěru, seznamu použité literatury a seznamu obrázků. Text práce je rozdělen do 5 hlavních kapitol. Po úvodu následuje druhá kapitola s názvem Údržba a její základní vlastnosti. Autor práce tuto kapitolu volil zcela správně, neboť zde rozebírá důležitá základní fakta z údržby. V současné době je již údržba samostatnou vědní disciplínou, značně rozsáhlou a propracovanou. I když se jedná o samostatnou vědní oblast, údržba musí navazovat na technickou diagnostiku, kterou vhodně doplňuje a tvoří s ní rozsáhlý celek. Toto vše se pan Jiroušek snažil popsat a rozebrat. Kapitola třetí je již zaměřena na moderní přístupy v údržbě. Je zaveden pojem TPM, diplomant popisuje tzv. pilíře údržby TPM a soustřeďuje se na některá důležitá fakta údržby TPM, jako je např. hodnocení celkové efektivnosti zařízení (OEE). Za nejdůležitější považuji kapitolu čtvrtou s názvem Implementace TPM ve firemní praxi. Právě v této kapitole je patrný individuální přístup každé firmy k řešení a zavádění TPM v té konkrétní firmě. Většinou se vždy vychází z implementace prvního pilíře ve firmě, což je autonomní údržba. Tato obsahuje a řeší většinou čistění, mazání a kontrolu strojů. Někdy se však společně implementuje i druhý pilíř, a to preventivní a prediktivní údržba. Podstatou tohoto je technická diagnostika v různých podobách. Pan Jiroušek výše naznačený postup ve zvolené firmě popsal, také se zmínil i o moderních přístupech, jako je např. rozšířená realita, mobilní údržba apod. Za přínosné považuji skutečnost, že diplomant komunikoval s konkrétní firmou, několikrát firmu Schaeffler Production CZ s.r.o. navštívil a konzultoval osobně s odpovědnými pracovníky, kteří ve firmě za údržbu TPM odpovídají. V předložené diplomové práci je také důležitý závěr. Diplomová práce řeší značně aktuální téma. Členění práce je přehledné, názorné. I když se diplomant snažil postihnout nejdůležitější skutečnosti, není možné všechny podrobně popsat a rozebrat. Autor si zvolil při zpracování práce svoji vlastní cestu, také vycházel z podmínek konkrétní firmy. Je možné konstatovat, že diplomová práce je přínosem v teoretické části, práce je však zajímavá a přispívá rovněž k seznámení možností implementace metody TPM v konkrétní praxi-firmě. Zde práce ukazuje i možný přístup k řešení údržby TPM, a to i s využitím moderních automatizačních a informatických prvků. Lze konstatovat, že pan Jiroušek splnil zadání. Pracoval značně samostatně, ale využíval i možnosti konzultací se svým vedoucím a zejména s firemní praxí. Na základě výše uvedeného doporučuji diplomovou práci k obhajobě a navrhuji hodnocení: výborně/A.

Posudek oponenta

Konečný, Antonín

Na úvod chci zmínit, že autor svým způsobem splnil zadané cíle diplomové práce. K postupu a rozsahu řešení mám následující připomínky. Domníval jsem se, že se jedná o praktickou (aplikační) práci – zavedení TPM (Totální produktivní údržby) a dalších metod managementu údržby ve vybrané společnosti. Kromě abstraktu, úvodu a závěru jsou vlastním textem v práci pouze čtyři krátké odstavce v kapitole 4.4 Shrnutí implementace TPM ve firemní praxi. Jsem si vědom, že v kapitole Autonomní údržba (str. 26) je jeden odstavec, který se zdá být autorovým původním textem, avšak s velkou podobností je text obsažen v lit. Legát a kol. (str. 142) [2], ze kterého je dle mého soudu parafrázován. Z výše uvedených skutečností práci považuji za teoretickou (rešeršní). Je tedy škoda, že práce z velké části (25 % rozsahu) čerpá z jedné literatury (viz [2] Legát a kol.) Dalších (necelých 50 % rozsahu) je tvořeno ústními sděleními od p. Skotáka [14] a p. Mokráše [17]. Tedy publikace je z necelých 50 % rozsahu tvořena přepisem ústního sdělení, které není podloženo dalšími zdroji nebo srovnáním s odbornou literaturou. U rešeršní, nebo spíše popisné, diplomové práce bych očekával více rozvedení debaty nad moderními přístupy k údržbě, což je samotným názvem této publikace. De facto se publikace věnuje popisu metodiky TPM, která je známá přes 50 let. Jsem si vědom, že zavedení TPM do praxe vyžaduje zapojení převážné většiny oddělení společnosti a řešení je vždy navrhováno a aplikováno „na míru“. Problematika managementu údržby není jednoduchá, možná jen došlo k nevhodnému definování problému, kterému se autor věnoval. K tomu formuluji první dotaz. K formálním náležitostem je publikace logicky členěná a postupně stručně rozvíjí dílčí cíle. Narážím na rozpor se směrnicí děkana č. 3/2022, která jasně definuje, že na obrázky, které jsou součástí textu, mají být uvedené odkazy. V případě rozsáhlé obrazové dokumentace mají být umístěny v příloze. Domnívám se, že pořízené obrázky z mobilní aplikace (str. 39–45) jsou zbytečně uvedeny v textu publikace. Uměle prodlužují rozsah vlastní textové části na požadované minimum 40 stran. Oproti tomu např. čistící a inspekční plán obr. 29 (str. 47) považuji za zajímavý, avšak s dostupným rozlišením za nečitelný (alespoň v dostupné pdf verzi). K úpravě bych zmínil chybně odsazené odstavce (např. v úvodu a následující kapitole). Při odkazování na obrázky v textu se musí psát malé počáteční písmeno (str. 17, 20, 21 atd.) nebo chybí mezera v těchto odkazech (str. 17, 21, 25 atd.) Dále použití spojovníku místo pomlčky (str. 22) a drobný výskyt chyb v pravopisu nebo stylistice (např. str. 21, 22, 33, 34 aj.) Odkazy na normy v textu musí obsahovat i datum vydání. Citování, respektive parafrázování, není v některých částech textu rozumně oddělené, např. str. 19 odstavec o prediktivní údržbě čerpá ze tří zdrojů. Která pasáž textu náleží jakému zdroji? Tento způsob citování není vhodný. Navíc je citace oddělena samostatně na řádku. Je vhodné držet se konzistentnosti použitých zkratek v textu (např. OEE vs CEZ). Nejsem si jistý, že některé obrázky jsou původem opravdu autorovou tvorbou např. obr. 9, 29, 30, 32 (neodkazují na žádný zdroj). Nebo obr. 5 odkazuje na zdroj [9], který avšak tento obrázek neobsahuje. V textu publikace se vyskytuje pár zavádějících pasáží nebo zvláštní řazení textu. Např. norma ČSN EN 13360:2003 (str. 17) odkazuje na terminologii z oblasti textilie, rozhodně zde není uvedena definice údržby. V obrázku, který autor čerpá z lit. Legát a kol. [2] uvádí, že jeden z pilířů je 7S v administrativě. Literatura, ze která čerpá (str. 143) popisuje pouze základní 5S. V pasáži o neustálém zlepšování zařízení a procesů (str. 27) autor píše o Ishikawových diagramech. Domnívám se, že existuje pouze jeden, respektive jedna metoda mající tento název. K tomu dodávám, že když autor teoreticky rozebírá tuto oblast, měl zmínit aktuální verzi normy: Management rizik – Techniky posuzování rizik (ČSN EN IEC 31010 ed. 2:2020), která obsahuje mnoho zajímavého textu k této problematice. Vzhledem k NV č. 390/2021 se terminologicky OOPP nazývají osobní ochranné pracovní prostředky (nikoliv pomůcky viz str. 29). V popisu rovnice na str. 30 autor uvádí, že parametr (E) je definován jako rozdíl požadovaného počtu a skutečného počtu vyrobených kusů. Ve vzorci se ale rozdíl nevyskytuje. Pozn. vzorec je z lit. správně přejat. V kapitole o mobilní údržbě autor popisuje aplikaci Maintenance, kde se zmiňuje o druhé části na str. 39, ale následně další druhé části na str. 43. Při čtení textu se to mírně zamotává a nedává to smysl. Při popisu části o rozšířené realitě (str. 46) autor uvádí, že může velmi snížit náklady na provedení údržby. Není jasné, jestli má tedy tuto technologii firma pořízenou nebo se jedná o pouhou domněnku. Popis fází TPM workshopu viz str. 52 nesouhlasí s posloupností uvedenou na obr. 33 téže strany. Nelze ověřit zdroj. Při popisu metody 5krát proč, str. 53, není explicitně zmíněno, že následující otázka, proč?, reaguje na předchozí odpověď. Tímto způsobem se může dojít ke kořenové příčině. Závěrem zopakuji, že problematika managementu údržby, a konkrétně TPM, není jednoduchá a vyžaduje precizní přístup. Posuzovaná publikace je svým obsahem stručná a dle mého soudu obsahuje popis souboru činností, které jsou praktikovány v Schaeffler Production CZ s. r. o. Téma je aktuální, ale v pojetí „moderního“ přístupu by si zasloužilo o více pozornosti, jít více do hloubky, nebo se na problém podívat s větším odstupem a zahrnout více možností. Rešeršní práce by měla nabídnout možnosti navázání na zmiňované téma nebo návrhy na zlepšení v budoucnosti. To zde postrádám. Zmíněné výhrady, které jsem uvedl, považuji za formální doplnění a korekci autorova díla. Posuzovanou práci na základě všech uvedených dílčích skutečností hodnotím jako dobrou a doporučuji k obhajobě. Zodpovězení otázek důrazně doporučuji.

eVSKP id 149528