SCHWANZER, M. Studium vlivu akustických podnětů na člověka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student se zabýval studiem akustického podnětu na elektrickou aktivitu mozku. V teoretickém úvodu popsal vliv akustických podnětů (konkrétně hudby) na činnost jednotlivých oblasti mozku a parametry EEG dostupné ze zahraniční literatury, také základy snímání a analýzy EEG. Dále uvádí navržený protokol měření a popisuje experimentální část práce. Pro analýzu EEG používá metody (frekvenční a koherentní mapování, výkonová spektra EEG a jejích jednotlivé složky) implementované v programovém prostředí Matlab. Statisticky vyhodnocené výsledky analýzy EEG dále porovnává s výsledky psychologického testu, který byl součásti experimentu. V této části postrádám podrobnější diskuzi výsledků (zejména obou způsobů mapování). Přes některé nedostatky lze zadání práce považovat za splněné. Po formální stránce je práce na nízké úrovní (např. špatné číslování obrázků a tabulek, nízká kvalita některých obrázků, chybějící obrázky a odkazy na polovinu položek ze seznamu literatury, nejednotné formátování, překlepy, nedostatečný popis matematických vzorců). Student byl při řešení práce jen průměrně aktivní. Dosažené výsledky a celkový přístup studenta hodnotím klasifikačním stupněm D/65 b.
Student Miroslav Schwanzer zpracoval diplomovou práci zabývající se měření a analýzou EEG signálu při akustické stimulaci. Samotný text práce je napsán na 50 stranách a je rozdělen do 5 kapitol. V teoretické části student popisuje princip snímání a vlastnosti EEG signálu a evokovaných potenciálů včetně možných artefaktů. Dále se zabývá popisem vlivu hudby, zvláště pak tzv. Mozartova efektu na neurofyziologické vlastnosti jedince. Podrobně zde pak uvádí vliv Mozartovy sonáty K448. Text působí mírně chaoticky, obsahuje řadu specializovaných výrazů, které v kontextu celého textu působí rušivě (např. „Trion model – matematická realizace Mountcastlových principů tzv. sloupcových principů kortexu“). V kapitole 3 se autor snaží popsat spektrální analýzu EEG signálu. Popis včetně vztahů působí značně chaoticky. Značení proměnných ve všech vztazích je nekonzistentní, nedbalé a drtivá většina vztahů je uvedena chybně a naprosto zmatečně. Podobně také odkazy na literaturu. Autor také nesprávně používá pojmy – například zaměňuje význam slova „stacionární“ a „periodický“ (str. 21). Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní kapitolu, která by měla teoreticky podložit dále aplikované metody, tak bych očekával větší pečlivost při jejím zpracování. Dále následuje popis metodiky měření, kde autor navrhuje akustický podnět prostřednictvím zmíněné sonáty. V zadání práce je však uvedeno, že má zkoumat vliv více podnětů. Samotnou analýzu dat pak popisuje prostřednictvím aplikace v Matlabu a to ve stylu „Pro výpočet spektra byla využita matlabovská funkce pwelch s nastavením překrytí jednotlivých segmentů na 50%...“. Tento způsob považuji za velmi nevhodný vzhledem k nízké úrovni zpracování kapitoly 3 a vzhledem tomu, že pro neznalce prostředí Matlabu je tato informace nepodstatná. Autor spíše prezentuje výsledek práce, který by měl být v příloze a sloužit jako manuál. Dále následuje popis statistického zpracování, kde je na 3 stranách popsán párový t-test, což nepovažuji za podstatné. Navíc bez jediného odkazu a formálně nedbale zpracovánu. Autor testuje pouze některá frekvenční pásma a některé elektrody, zřejmě na základě literatury, pomocí t-testu a korelačního koeficientu. Prezentace výsledků je opět chaotická – obrázky a tabulky jsou nedostatečně popsány (např. popis Tabulky 5 dále Tabulka 6 a význam sloupce „test“ či legenda popis os u Obr. 20 až 22). Diskuze je pak stručná a jasná, ale postrádá jakýkoli komentář získaných výsledků ve vztahu k publikovaným skutečnostem nebo ve vztahu k informacím, které o probandech diplomant získal formou dotazníku, jak je zmíněno v textu. Po formální i typografické stránce je práce na velmi špatně úrovni - v práci není dostatečně citováno a způsob citace je chaotický a citace chybí u většiny převzatých obrázků. Dále pak typografická úprava většiny vztahů je velmi špatná (např. vztah 5.1., 5.2., 5.3., 5.6. či 3.2 – toto označení se mimochodem v práci vyskytuje 2x). Diplomant na jedné straně ukázal, že je schopen prakticky realizovat zadaný úkol a lze jistě ocenit část zahrnující časově náročnou akvizici EEG signálu. Avšak výsledný text, který jeho práci reprezentuje, je na podprůměrné úrovni. Z těchto důvodů hodnotím diplomovou práci stupněm F/45b.
eVSKP id 49540