WEBEROVÁ, D. Řizení rizik ve vybraném podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Koráb, Vojtěch

Jedná se o velmi dobrou diplomovou práci, jejíž výsledky jsou s určitým omezením aplikovatelné v praxi malého podniku. Práce je po formální a grafické stránce na patřičné výši. Metodologicky nevykazuje vážnější chyby. Pro závěrečnou obhajobu nestanovuji žádné dodatečné otázky.

Posudek oponenta

Pydych, Miloš

Diplomová práce Řízení rizik firem a institucí (3901T048) Bc. Denisy Weberové je zpracována ve struktuře popisu teoretických metod a znalostí zpracovatelky, následnou aplikaci teoretických poznatků při analýze rizik a návrhem systému řízení rizik. V první řadě lze pozitivně hodnotit, že zpracovatelka si pro analýzu rizik vybrala malou firmu, kdy v současné době je často opomíjeno, že řízení rizik je nutné provádět i u malých firem, které jsou často citlivější na kritická rizika a nejsou často schopná bez aplikace opatření zvládnou kritické události. Často takto začínající podnikatelé nebo i dlouhodobě fungující podnikatelé končí svou činnost nikoliv nezdarem v podnikání, ale nesprávným řízením „neočekávaných“ událostí. Současně lze konstatovat, že struktura teorie – analýza rizik – návrh řízení je metodicky správná. K jednotlivým částem: V teoretické části lze pozitivně hodnotit množství a popis metod stanovení rizik a velmi pozitivně je hodnoceno vlastní zpracování obrázků „Vztahy v analýze rizik“ nebo „Systém managementu rizik“ atd. Vlastní zpracování obrázků umožňuje pochopit náhled zpracovatelky na problematiku řízení rizik a vzniku rizik i bez použití vlastních komentářů viz dále hodnocení celkové diplomové práce, což mírně snižuje hodnotu této části. Současně lze kladně hodnotit slovník pojmů i přesto, že ne vždy je pojmosloví dodrženo v celé práci např. protiopatření/opatření. V analytické části je pozitivně hodnocena hloubka a praktičnost při provedení analýzy. Hlavně provedení analýzy „Porterova modelu pěti sil“ a „7S faktorů firmy McKinsey“ v kontextu firmy. Současně vytvoření seznamu rizik včetně tabulkového vyjádření důsledků a příčin zjištěných rizik ve spolupráci s majitelem firmy zvyšuje výrazně hodnotu práce. Vzhledem k velmi málo užívaným komentářům zpracovatelky není zřejmé, proč byla stanovena/převzata „Stupnice závažnosti a detekce rizika“ v rozsahu 10 stupňů stejně jako „Stupnice pravděpodobnosti výskytu“. Vzhledem k rozsahu práce, velikosti firmy a hlavně účelu provedené analýzy, lze považovat za dostatečnou 5ti stupňovou stupnici. V kontextu zpracovaného textu není výrazný rozdíl mezi stupni „velmi kritická/kritická“ nebo „velmi nízká/nepatrná“ apod. V tomto směru považuji za vhodnější vlastní modifikaci stupnice než převzetí teoretického základu. Jako nejhodnotnější prvek této části lze považovat vytvoření paprskovitého grafu „Mapy rizik“. Bohužel tohoto prvku je dále v komentářích či popisu nevyužito. Pokud by byla rizika rozčleněna dle „ovlivnitelná/neovlivnitelná interně/externě“ popřípadě členění rizik dle „fází výrobního procesu“ (v tabulce nad mapou rizik však uvedeno), byla by vypovídací hodnota práce vyšší. Současně by se daly snadno identifikovat slabé fáze výrobního procesu a navrhnout opatření pro výrobní fázi, nikoliv „jen“ pro jednotlivá rizika. V části „Návrh systému řízení rizik“ lze jednoznačně pozitivně hodnotit vyjádření a části týkající se soustavného monitoringu a vyhodnocování rizik, včetně přesně stanovených kompetencí. Dále lze vyzdvihnout část popisující návrh „Systému řízení rizik“ a jeho rozdělení na procesy. Tento návrh je ucelený a má logickou strukturu v uzavřeném kruhu. Nicméně není v této části plně využit potenciál analytické části a například by zde bylo možné uvést důvody či komentáře, proč některé analytické nástroje byly použity a proč některé nebylo možné využít. Celkově lze diplomovou práci hodnotit jako kvalitně zpracovanou s drobnými doporučeními pro zvýšení vypovídací hodnoty obsahu. Zde lze konstatovat, že potenciál vlastních komentářů bylo možné výrazněji využít v teoretické i analytické části k odůvodnění, proč byly využity zvolené nástroje. Dále by komentáře zajistily lepší provázanost jednotlivých částí, kdy je postrádána spojovací linka mezi teoretickou a analytickou částí, např. ve formě odůvodnění proč nástroje uvedené v teoretické části byly využity pro provedenou analýzu. Dále lze konstatovat, že v teoretické části byly části textu (nástroje, metody), které evidentně dokazovali znalostní bázi zpracovatelky, ale pro zpracování návrhu systému řízení rizik měly minimální hodnotu. Jako nejlépe zpracovanou část, lze jednoznačně vyzdvihnout analytickou část, kde zpracovatelka využila teoretické znalosti a znalosti prostředí analyzované firmy. Identifikace a zpracování seznamu rizik a jejich následná podrobná analýza včetně vyhodnocení lze považovat za nejhodnotnější přinos pro firmu a zpracovatelku. Dále vhodně zvolená metoda FMEA svědčí o zvládnutí základu analýzy rizik. Následně navržená opatření odpovídají znalostnímu základu zpracovatelky a v tomto kontextu lze jen obtížně něco vytknout. Závěrem lze také konstatovat, že písemná a grafická úprava diplomové práce odpovídá významu a drobné nepřesnosti ve formátování či překlepech nesnižují obsahovou kvalitu práce.

eVSKP id 112377