TRNKOVÁ, Z. Potenciál hořčíkových slitin řady AZ pro výrobu ureterálních stentů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Diplomová práce zkoumá korozní chování hořčíkových slitin AZ31 a AZ91 v simulovaném roztoku lidské moči, a to s ohledem na jejich využití jako ureterální stenty. Tuto problematiku přibližuje teoretická část, která ukazuje, že autorka získala základní rozhled v dané oblasti. Experimenty se opíraly o potenciodynamickou polarizační metodu, elektrochemickou impedanční spektrometrii a ponorové testy. Bylo provedeno relativně velké množství experimentů, v nichž byla sledována časová závislost degradace slitin. Autorka dokázala výsledky zpracovat, interpretovat a následně diskutovat. Práce s odbornou literaturou mohla být intenzivnější, čímž by se mohla vylepšit diskuze a rozšířit o další závěry. Autorce se každopádně podařilo položit základní poznatky, které bude možné dále rozvíjet a prohlubovat.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Zuzana Trnková vypracovala diplomovou práci na téma Potenciál hořčíkových slitin řady AZ pro výrobu uretrálních stentů. Teoretická část je velmi dobře zpracována a poukazuje na rozsáhlejší studii problematiky. Kladně hodnotím rešeršní zpracování. Zpracování se však neobešlo bez překlepů a stylistických nedostatků (kap. 2.2.1 a 2.2.2). Někdy studentka „přeskakuje“ z jedné problematiky na druhou a dává do souvislosti více věcí dohromady, které ve výsledku nedávají smysl. I přes tyto nedostatky to vzhledem k rozsahu zpracování neubírá na kvalitě. Experimentální část shrnuje výsledky měření. Vzhledem k rozsahu je vidět, že studentka provedla velké množství časově náročných měření. Opět jsou zde znatelné drobné nedostatky, např. u potenciodynamických měření není uvedeno, zda měření probíhalo na tomtéž vzorku či pro každé měření byl použitý vzorek samostatně. U EDS analýz není uvedena oblast, kde probíhalo měření prvkového složení, či se jednalo o rozsáhlou plochu. Závěrečná práce však jako celek působí velmi dobře a je logicky členěna. Doporučuji k obhajobě se známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 155738