PRYSTUPA, A. Vliv způsobu dehydratace na profil těkavých látek vybraných druhů ovoce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Vítová, Eva

Tato bakalářská práce je pilotní součástí studie, která se bude zabývat problematikou lyofilizace potravin; práce se konkrétně věnuje lyofilizovanému ovoci, probíhá ve spolupráci s Univerzitou obrany v Brně. I přes jazykovou bariéru studentka výborným způsobem zpracovala teoretickou část práce, dostačující pro provedení experimentů; aplikovala znalosti dosud získané v průběhu studia, které vhodně kombinovala se studiem doporučené domácí i zahraniční literatury. Podstatou experimentální části práce byla analýza vybraných vzorků tropického ovoce (banán, kiwi, mango, ananas a červená pitahaya) v čerstvém stavu a konzervované sušením a lyofilizací. Cílem bylo zjistit, zda bude mít způsob konzervace vliv na profil a obsah těkavých (aromatických) látek ve vzorcích. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Studentka pracovala pečlivě a svědomitě. Bez problémů zvládla práci v laboratoři, poradila si s instrumentální technikou; hlavní náplň spočívala ve vyhodnocování a zpracování výsledků analýz. Celkovým výstupem práce je zajímavá studie s originálními výsledky, která je plánována jako součást publikace v impaktovaném časopise.

Posudek oponenta

Trenzová, Kristina

Předložená bakalářská práce se věnuje tematice dehydratace potravin (zde přesněji vybraných druhů ovoce) a jejím vlivem na aromatický profil. Práci slečna Prystupa zpracovala na 61 stran včetně příloh, seznamu zkratek a seznamu použitých zdrojů. Práce je logicky rozložena, využívá 64 literárních zdrojů, které lze považovat z naprosté většiny za kvalitní s minimem tuzemských webových stránek. I tak bych ale doporučila se do budoucna některým typům internetových zdrojů vyvarovat. V teoretické části studentka objasnila rozdíly mezi způsoby sušení potravin, poskytla čtenářovi základní znalosti o dané problematice a charakterizovala chemické složení vybraných druhů ovoce. Taktéž je zde stručně a jasně shrnuta kapitola o způsobu stanovení aromatických látek se zaměřením na metodu HS-SPME-GC-MS. Text je výstižný, v adekvátním rozsahu a splňuje nároky na teoretickou část s minimem pravopisných chyb. Experimentální část shrnuje informace o podmínkách během měření, přehledu vzorků a použité chemikálie. Ve výsledkové části je v závislosti na počtu výsledků a dat poměrně málo diskuse, studentka provedla analýzu pěti rozdílných druhů potravin ve třech variacích (čerstvé, sušené, lyofilizované), přičemž v každém ovoci bylo identifikováno 12 a více látek, u ananasu dokonce 36. Výsledky jsou interpretovány vždy ve formě tří grafů, každý v závislosti na jiné proměnné. Diskuse přitom ke každému ovoci je pouze na dva, maximálně tři odstavce. I přesto ale dosavadní diskuse práci nikterak nesnižuje a je v adekvátním rozsahu bakalářské práce. Ve výsledkové části bych ráda vyzdvihla jednotné formátování grafů a tabulek, které zjednodušují orientaci ve výsledcích a srovnávání retenčních indexů nejen s dostupnou knihovnou, ale i s literaturou. K jinak bezproblémovému formátování přidám akorát upozornění na kontrolu formátování os, u jednoho grafu (konkrétně graf č. 13) je vyobrazena záporná hodnota na ose y. Celkově práci považuji za zdařilou, je evidentní, že studentka jí věnovala dostatek času a úsilí a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením známkou A.

eVSKP id 148964