GELLNEROVÁ, Z. Věda a technika v médiích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Práce se zabývá vlivem vědeckotechnického pokroku na média. Popisuje funkce médií ve společnosti. Charakterizuje různé druhy médií a jejich fungování s důrazem na nová interaktivní média a nové možnosti komunikace a umělecké tvorby, které technologie poskytují. Autorka uvádí analýzu konkrétních případů. V úvodu jsou popsány cíle práce a metody k jejich dosažení. Text je odpovídajícím způsobem členěn s logickou návazností jednotlivých částí. Citované zdroje poskytují vhodný a dostatečný teoretický základ pro studium daného tématu. Obsah plně odpovídá zadání. Jazyk a styl práce jsou na dobré úrovni, bez závažných nedostatků. Vyskytují se izolované problémy, např. nesprávné použití slov nebo větné konstrukce, ve kterých je zjevná interference češtiny (str. 35: "every single ball imagines a photon", "smartphones very developed"), slovosled (premodifikace místo postmodifikace ve spojení adj. + subst.: str. 20: "mentioned feature", str. 24: "mentioned social media"), v některých případech nesprávné použití členů. Bylo by vhodné rovněž sjednotit pravopis (str. 32: "via internet" x "via the Internet"). Po obsahové stránce určitý problém lze najít v absenci detailnějšího zobecnění uváděných skutečností, což platí zvláště o části "Conclusion", která sice správně rekapituluje informace uvedené v práci, zobecnění však chybí. Rovněž výhled na budoucí vývoj technologií a jejich další vliv na média a potenciální změny v komunikaci a jejich sociální dopad by zasloužil větší pozornost než jak je zmíněno v závěru. Při dalším zpracování tématu by rovněž bylo vhodné věnovat více pozornosti způsobům manipulace s veřejností prostřednictvím médií, jak stručně zmíněno v úvodní části práce. Přes uvedené výhrady je téma celkově zpracováno velmi pečlivě, systematicky, s využitím doporučené literatury a jiných adekvátních zdrojů, v širokém záběru a se zájmem o danou problematiku. Autorka používá vhodný obrazový materiál, který názorně doplňuje prezentované informace. Požadavky na grafickou úpravu a formální náležitosti byly splněny. Práce prokazuje požadovanou znalost anglického jazyka. Závěr: předložená bakalářská práce splňuje požadavky. Doporučuji ji k obhajobě.
Práce se zabývá prezentací a využitím vědy v médiích. Na několika ukázkových textech či instalacích rozebírá způsoby, jakými jsou moderní média používána při prezentaci nových produktů a událostí. Pozitivem práce je široký záběr literatury, zejména v teoretické části. Zde bych nicméně uvítal přímější srovnání pojmů multimédia, supermédia a intermédia a také jejich přesnější definice. Bez těchto prvků a v kombinaci s popisem možností nových médií poněkud schází kritičtější zhodnocení zmiňovaných pojmů (které poněkud připomínají závody v zesilujících v předponách); na druhou stranu je však třeba ocenit, že autorka přinesla i kritický pohled na roli médií ve společnosti. Práce je uspořádána logicky a drží se daného tématu – jeho formulace, respektive formulace názvu práce, je ale poněkud nepřesná: spíše než o vliv vědy na média jde v práci o reprezentaci a zároveň využití vědy v médiích. Média jsou v práci pojata poměrně široce (včetně sociálních médií a umění jako média), což může být přínosné, avšak zároveň i zrádné, neboť nejsou-li zdůrazněny vazby, shody a rozdíly mezi jednotlivými typy, vede to k určité roztříštěnosti. S tím souvisí i nejasná metodologie popisu jednotlivých ukázek – bylo by vhodné se systematičtěji držet určitých hledisek, ideálně s vazbou na literaturu. Například ukázka č. 3 je totiž sama o sobě popsána už jen minimálně. Bylo by též dobré zmínit, na základě jakých kritérií byly materiály pro analýzu vybírány – jde o soubor poměrně heterogenní, což opět nemusí být na překážku, ale je třeba s touto heterogenností explicitně pracovat. Některé pasáže působí poněkud laicky (zejména o záznamu světelné show); nepravdivé je tvrzení, že před 25 lety neexistovaly mobilní telefony. Jazyková úroveň práce je solidní, je však třeba upozornit na následující jevy: opakuje se neurčitý člen u podstatných jmen určených přístavkem, přívlastkem či komplementací; nesprávně je použit člen u nepočitatelných výrazů (str. 10 an interactivity, a promotion); občas se vyskytují některé stylistické nepřesnosti (a bit patří spíše do hovorové angličtiny) či nevhodně použité výrazy. Velmi pozitivně hodnotím formální úpravu práce. Závěr: i přes výše zmíněné výhrady práce splňuje požadavky, hodnotím ji známkou C a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 84068