JANČÍKOVÁ, S. Charakterizace jedlých obalů pro potenciální použití při balení potravin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Diplomantka si téma navrhla sama. Prokázala výborně se zorientovat v dané problematice. Splnila všechny požadavky, které byly kladené na DP. Průběžně získávala nové informace studiem vědeckých časopiseckých publikací, odborné literatury a z internetu. V průběhu celé práce přistupovala k řešení úloh aktivně, pečlivě a se zájmem. Naměřené data konzultovala, následně samostatně vyhodnotila. Závěrem zhodnotila dosáhnuté výsledky
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce se zabývá v současné době velmi aktuální a zajímavou problematikou jedlých, aktivních a inteligentních obalů. Teoretická část vychází z celkem 81 velmi kvalitních literárních zdrojů, většinou časopiseckých vědeckých publikací, je zpracována poměrně stručně, ale kvalitně, prakticky bez překlepů a formálních chyb. Postrádám zde podrobnější přehled aplikací v dané oblasti a příp. popis již publikovaných poznatků, nicméně kapitola podává ucelený přehled dané problematiky a lze ji považovat za dobrý podklad pro experimentální část. na str. 25: Píšete, že bakterie rodu Staphylococcus produkují enterotoxiny a k inaktivaci je třeba potravinu vystavit „delšímu varu“. Pokud vím stafylokokový enterotoxin je termostabilní, jaké podmínky by tedy byly třeba k jeho inaktivaci ? na str. 25: Uvádíte, že encefalitida je onemocnění jater ?? V experimentální části práce byly vyrobeny modelové vzorky jedlých obalů na bázi furcellaranu a želatiny s přídavkem extraktu rozmarýnu, které byly následně charakterizovány z hlediska fyzikálního a chemického. Byly sledovány vybrané chemické (obsah polyfenolů, antioxidační aktivita, optické a antimikrobiální vlastnosti) a fyzikální (tloušťka filmu, textura – pevnost, pružnost) parametry ovlivňující kvalitu a funkčnost vyrobeného materiálu. Pro analýzy bylo aplikováno širší spektrum metod založených na použití HPLC, spektrofotometrie a texturometru. Antimikrobiální aktivita byla stanovena klasickou metodou na Petriho miskách. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů, v jejich legendě by mělo být uvedeno vysvětlení všech použitých zkratek/značek. Výsledky jsou správně interpretovány, nechybí ani, i když stručnější, diskuse. Vyzdvihla bych kvalitní statistické zpracování. Závěry práce výstižně shrnují zjištěné experimentální poznatky. Celá práce je psaná poněkud neobratnou češtinou, ale celkově je velmi zajímavá a přes uvedené nedostatky po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na magisterskou diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A |
eVSKP id 115926