DVOŘÁK, Š. Přenosné zařízení pro měření EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Úkolem studenta Štěpána Dvořáka bylo navrhnout a sestrojit jednoduchý přenosný EKG monitor s displejem a možností analogového výstupu. Student na práci po většinu roku pracoval samostatně a konzultoval převážně dílčí technické problémy. Přesto se mu podařilo zadané téma zpracovat v odpovídající šíři a výsledný výstup hodnotím jako kvalitní. Na práci oceňuji snahu důkladně pochopit celou problematiku – od principů měření a analogového zpracování signálu až po digitální zpracování pomocí platformy Raspberry Pi. Výstupem je funkční prototyp sestavený na nepájivém poli. I když se nepodařilo realizovat zcela samostatné přenosné zařízení s plnou funkcionalitou, pro bakalářskou práci považuji dosažený stav za odpovídající a zadání za splněné. Po formální stránce je práce zpracována přehledně a čtivě. Díky použití textového editoru Word se sice objevují drobnosti, jako jsou nadpisy na konci stránky nebo občasné překlepy, nejde však o nic, co by zásadně snižovalo čitelnost nebo úroveň práce. Celkově hodnotím práci jako poctivě odvedenou a odborně zvládnutou. Student prokázal schopnost samostatného řešení úkolu a dobrou orientaci v problematice. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B (85 bodů).
Student se zabýval návrhem nositelného zařízení pro měření EKG. Předložená práce má 50 stránek a je členná do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. V práci poněkud postrádám rešerši na jednokanálová nositelná zařízení pro měření EKG. Celá tato rešerše se omezuje pouze na jednu podkapitolu 1.3, která zahrnuje dva odstavce textu, které jsou doprovozené pouze dvěma citacemi. Přitom různá nositelná zařízení jsou velice bohatě prezentována ve vědeckých publikacích a konkrétní technická řešení různých výrobců (například Apple nebo Garmin) lze snadno dohledat v patentových dokumentech. V praktické části práce se student věnuje samotnému návrhu HW řešení. Sice se nejedná o žádné přelomové a inovativní řešení, ale spíše o využití různých známých obvodů a zapojení. Nicméně to rozhodně není nijak na závadu práce, protože je zřejmé, že jednotlivá zapojení student musel nastudovat, a hlavně pochopit, aby je dokázal využít pro svůj systém. Je zřejmé, že se student snažil proniknout a pochopit základy navrhování obvodů a osvojit si práci při zapojování a oživování výsledného zapojení. Z toho tak vyplývají některé nepřesnosti a nejasnosti, které jsou v práci uvedené. Například na obrázku 5.14 určitě není zobrazen sumační zesilovač. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, jen v některých případech jsou použité nepřesné nebo zavádějící výrazy. I přes tyto drobné výtky zadání práce považuji za splněné a práci hodnotím B (83 bodů).
eVSKP id 167491