MATYSKA, S. Měření elektrické rezistivity půdy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Práce studenta Stanislava Matysky se zabývá metodou pro vytvoření dvouvrstvého modelu půdy za pomocí výsledků z měření rezistivity půdy. Práce se skládá z několika kapitol přibližně kopírujících jednotlivé body zadání. V první části se student seznámil s různými metodami měření rezistivity půdy a to i s ohledem na následnou tvorbu dvouvrstvého modelu půdy. Na základě této rešerše pak bylo přistoupeno k volbě metody podle Tagga na základě Wennerova měření pro různé rozestupy elektrod. Tato metoda byla zalgoritmizována a student vytvořil jednoduchý nástroj (GUI) v programu Matlab, který umožňuje rychlé vyhodnocení výsledků měření a zjištění parametrů dvouvrstvého modelu půdy. V další části práce se student seznámil s obsluhou přístrojů pro měření rezistivity půdy a byly vytipovány tři lokality, kde bylo uskutečněno měření. Za pomocí vytvořeného GUI pak byl z výsledků pro každou lokalitu vytvořen dvouvrstvý model půdy. Pro ucelení představy o chování dvouvrstvých modelů a verifikaci jejich modelování pak byly daným lokalitám vytvořeny odpovídající modely dvouvrstvých modelů půdy v programu Ansys Maxwell a pro dané modely byly provedeny simulace Wennerova měření. Hodnoty simulované a změřené byly následně porovnány. V poslední krátké kapitole pak student naznačil, k jak velké chybě může dojít pokud je použitý jednovrstvý model půdy oproti dvouvrstvému. Z hlediska studentova přístupu k práci lze konstatovat, že student k jejímu naplnění přistupoval odpovědně. Výhrady lze ovšem mít k samotnému závěru práce, kdy úsilí se stupňovalo s blížícím se termínem odevzdáním práce. Práce by si ještě zasloužila určitou textovou korekci, kde její celkový dojem trochu kazí autorův osobitý styl psaní. Problémem některých pasáží pak je autorova neujasněná celková idea, co by se mělo v kterých pasážích objevit – tj. vystihnout přesnou podstatu co chci/co by měl daný odstavec čtenáři sdělit, a naopak co uvést až v závěru, na co se lze kde odkázat, co v technickém textu nezmiňovat vůbec atp. Na práci lze ovšem velice kladně ocenit autorův přístup k tvorbě zmíněného GUI, které bylo dotaženo do velice kvalitní podoby a to nad rámec požadavků práce a lze jej využít pro rychlá vyhodnocování měření. I samotné grafické zpracování výsledků měření je na dobré úrovni. Na studentovu obranu z hlediska dokončování až k závěru termínu lze dodat, že samotná měření proběhla relativně pozdě (v průběhu od 6. do 14. dubna, tedy cca 1 měsíc před odevzdáním práce) a to v důsledku déle trvající zimy či nevhodného počasí. Dále pak lze také kladně ohodnotit studentův přístup při vyhledání lokací pro měření rezistivity půdy, kdy byla proměřena lokalita v okolí Hrušovan nad Jevišovkou velice zajímavá s ohledem na cíle práce. Práci doporučuji ohodnotit stupněm A 93 bodů.
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku měření rezistivity půdy, přičemž jsou rozebírány jednotlivé metody zjišťování rezistivity a vlivy, které mohou tento parametr ovlivnit. Hlavním přínosem práce je vytvoření grafického uživatelského rozhraní v prostředí MATLAB, které lze využít pro estimaci parametrů dvouvrstvého modelu půdy. Díky tomuto nástroji je možné na základě změřených hodnot rezistivity vyčíslit hloubku a rezistivity první i druhé vrstvy, které mohou být využity pro zpřesnění návrhu uzemňovacích soustav. Práce je doplněna o řadu měření a simulací, které dokladují korektní funkci vytvořené aplikace. Velmi kladně hodnotím komplexnost práce, které s ohledem na počet provedených měření a provedených simulací byla jistě časově náročná a je podtržena i detailně, mnohdy až přehnaně detailně, provedeným popisem. Práce je přehledná a obsahuje malé množství chyb. Jednu výtku bych směřoval na závěrečnou část práce, která měla být zaměřena na konfrontaci jednovrstvého a dvouvrstvého modelu, přičemž toto je možné pouze s využitím stejného numerického modelu k čemuž v práci nedošlo (byl simulován pouze dvouvrstvý model).
eVSKP id 110909