CHÝLKOVÁ, P. Způsoby přípravy a charakterizace liposomálních systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Patricie Chýlková se ve své bakalářské práci zaměřuje na možnost přípravy liposomů bez organických rozpouštědel. Jako stěžejní techniku vybrala zahřívací (Mozafariho) metodu. Tuto metodu si dokázala plně osvojit a připravit liposomy o různém složení. Liposomy připravené touto technikou srovnávala s klasickou metodou rehydratace fosfolipidového filmu. Vlastnosti liposomů studovala pomocí metody DLS a to včetně dlouhodobých stabilitních testů. V průběhu práce si taktéž osvojila schopnost práce s extrudérem určeným pro přípravu liposomů. Studentka prokázala schopnost nastudovat si zadanou problematiku z dostupných literárních zdrojů. K plnění experimentů, konzultacím svých výsledků a experimentálních postupů s vedoucím přistupovala vždy svědomitě a cílevědomě. Práce naplnila požadavky kladené na bakalářskou práci. S ohledem na uvedené skutečnosti uděluji za tuto práci známku „výborně A“ a po úspěšné obhajobě a složení státní zkoušky souhlasím s udělením titulu „bakalář, Bc.“
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Práce Patricie Chýlkové je psána v rozsahu 59 stran. Obsahuje teoretickou část, dále samostatně oddělenou rešeršní část, experimentální část a do dvou samostatných kapitol jsou shrnuty výsledky a diskuze, zakončena je pak standardně závěrem. Úvod dostatečně stručně a výstižně shrnuje budoucí obsah práce. Teoretická část je psána velmi čtivě, shrnuje nejdůležitější teoretické základy pro podporu experimentální části a netrpí ani neduhem mnoha překlepů. Pro budoucí práci snad jen upozorním, že citace je potřeba umístit před tečku na konci věty. Dvoustránková rešerše má podobu podrobnějšího popisu experimentů v pěti článcích, z nichž každý má svůj odstavec. Tři z článků jsou z posledních pěti let, jeden z posledních deseti let a jeden starší než deset let. Zdroje rešerše lze tedy považovat za aktuální. Kde však vidím velký prostor pro zlepšení je právě množství zdrojů. Informační bázi by pro příště opravdu chtělo rozšířit a doporučila bych alespoň částečně zapracovat zdroje do souvislého textu, který by lépe prokazoval, že si studentka díky rešerši udělala dobrý přehled v tématu a rešerše by nepůsobila jaksi potrhaně. Experimentální část je zpracována pečlivě a podrobně. Obě kapitoly jak výsledky, tak diskuze prokazují, že studentka v rámci svojí bakalářské práce provedla značné množství experimentů, výsledky jsou přehledně prezentovány a zpracovány. Oceňuji i uvedení podrobných výsledků v přílohách. Závěr je sice velmi stručný, ale vystihuje hlavní poznatky práce a završuje tak práci samotnou. Celkově práce působí vyrovnaným dojmem. Jako závěrečná práce bakalářského typu není zbytečně nafouknutá metodicky ani obsahově a svědčí o poctivé práci, kterou studentka provedla. Bakalářskou práci tedy jednoznačně doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 156660