ŽELINSKÝ, D. Nejistota měření rozměrů vozidel pomocí 2D lidaru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem diplomové práce bylo popsat a kvantifikovat zdroje nejistot při měření rozměrů vozidel pomocí 2D lidaru. Téma práce byly vypisováno ve spolupráci s firmou CROSS Zlín, a.s. Práce navazovala na semestrální práci, ve které student popsal princip a použití liniového lidaru a pro zadané měřicí stanoviště definoval možné zdroje nejistot, které mohou ovlivňovat přesnost měření výšky, šířky a délky vozidla. Po vypracování semestrální práce bylo studentovi navrženo více možností, jak v práci pokračovat. Přestože byl upozorněn na možné problémy, vybral si realizaci vlastního algoritmu pro stanovení rozměrů vozidel z dat získaných lidarem a stanovení nejistot. Pro tuto realizaci si vybral ne zcela vhodný prostředek, prostředí LabVIEW. To vedlo k několika problémům během řešení diplomové práce v letním semestru. Přesto se studentovi podařilo splnit všechny body zadání. Bohužel nedostatek času před odevzdáním se projevil na textové části práce, kterou již nebylo možné detailně prokonzultovat s vedoucí práce, ani s konzultantem práce (jedná se hlavně o kapitolu 7 se zhodnocením výsledků). Rozsah diplomové práce je 59 stran od úvodu po závěr, což odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Při vypracování textu práce student využil 37 literárních zdrojů, na které se průběžně v práci odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Diplomant pracoval na své práci samostatně. Práci konzultoval převážně s konzultantem ve firmě CROSS Zlín, který studenta kladně hodnotí ve svém posudku. S vedoucí práce byla konzultována před odevzdáním hlavně textová část práce a byl jí předveden funkční program pro měření rozměrů vozidla. Doporučuji práci k obhajobě.
Předložená práce pojednává o zjištění nejistot měření rozměrů vozidla pomocí 2D lidaru. Práci je možné považovat za práci diplomanta. Zadání je možné považovat za splněné. Prezentační úroveň práce je na dobré úrovni, vyskytuje se zde pouze menší množství překlepů. Výhrady mám pouze ke kapitole 6.3, kde bylo vhodnější využít blokových diagramů k popisu činnosti programu, která je v textové formě značně nepřehledná. V práci je použito značné množství literatury, která je odkazována, většinou se jedná o www zdroje (technická dokumentace, stránky výrobců). Při využití dat došlo k několika nepřesnostem, např. u tabulky 4.1 k neúplnému přepisu dat pro úhlové rozlišení Sick LMS511, kde byl vybrán pouze jeden z parametrů. U této tabulky mohl být soustředěn i popis parametrů a rozbor jejich vlivu na měření, což se následně děje v průběhu dalších kapitol. Zvolená koncepce je správná, student dosáhl v dané problematice značné množství znalostí, které však ne vždy korektně použil. Při zpracování byl student odkázán na omezené množství dat, které obdržel od firmy CROSS Zlín, a.s. V práci se vyskytují nepřesnosti a opomenutí: Pro zpracování dat si vybral dva typy vozidel, kdy pro prezentaci výpočtů zvolil vozidlo změřené s největší chybou. Při rozboru měření šířky bylo vhodné uvést, jak se projeví boční pohled na vozidlo a zda není lepší měřit šířku střechy vozidla před jeho celkovou šířkou. U vzorce 5.5 jsou špatné hodnoty. U vzorce 5.16 se počítá maximum z jedné hodnoty – na pravé straně chybí index i, patrně chybí poznámka, že se jedná o maximum ze všech měření. V kapitolách 5.1 a 5.2 jsou vyjmenovány položky v databázi bez bližšího upřesnění termínů a návazností položek. O parametrech c, d z obr 5.5 se píše jako o výškách, ale mělo by se spíše jednat o vzdálenosti. Chybný vzorec 4.1 pro výpočet délky vozidla, kde je navíc (oproti úvaze v textu) přičtení jedničky. Za nevhodnou lze považovat volbu výpočetního prostředku LabVIEW, který není pro řešení tohoto typu úloh nejvhodnější. Na druhou stranu výsledná aplikace je zdařilá a plní co se od ní očekává. Výhradu lze mít i k prezentaci výsledků. Díky omezenému množství vstupních dat asi nebylo možné dokonale prozkoumat vlastnosti řešení, které vykazují spíše horší výsledky. V tabulce 7.2 bych očekával, že teoretické výsledky a výsledky z programu vyjdou stejně, protože pracují se stejnými daty stejným postupem (co jsou teoretické výpočty není z práce zřejmé). V práci se hovoří o výsledných hodnotách, ale vhodné by bylo se zmínit, že na přiloženém DVD je soubor s daty, ze kterých se čerpá. Student konstatuje, že má rozdílné výsledky od firemních, ale že postup firmy nezjišťoval – to je v pořádku v úvodních fázích projektu, kdy měl navrhnout nezávislý postup, ale na konci projektu by bylo právě vhodné zjistit zdroje odlišností a na jejich základě upravit výpočetní postupy. Přiložená práce svědčí o magisterských schopnostech studenta.
eVSKP id 142148