Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Krčma, František

Student k práci přistupoval velmi svědomitě a pečlivě. Od samého začátku projevoval zájem o téma práce a jeho aplikační potenciál. Pro pochopení procesů bylo nezbytné detailně nastudovat soudobou literaturu, dominantně časopiseckou. S touto částí se student vypořádal na velmi solidní úrovni. Pro úspěšné dokončení práce bylo třeba připravit nové kalibrační vzorky, což student bez problémů zvládl. Měření i zpracování dat proběhlo bez zásadních problémů na straně studenta. Získané poznatky budou využity při dalším studiu vysoce aktuálního tématu s potenciálem na zasazení do širšího výzkumného projektu. Celkový přístup studenta k práci v laboratoři i zpracování výsledků pak lze hodnotit jako velmi dobré.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kopřivová, Hana

Bakalářská práce studenta Dominika Kočendy s názvem Detekce stopových prvků v polymerech metodou LIBS se zaobírá kvantitativní analýzou kadmia, jakožto stopového prvku, v polymerních materiálech (polypropylenu a polystyrenu). S ohledem na enviromentální problémy, které mohou těžké kovy jak v půdě, vodě či vzduchu způsobit, považuji tuto práci za velmi přínosnou. V rámci práce byly připraveny kalibrační vzorky pro oba polymery, ze kterých byla posléze sestavena kalibrační křivka. Pro prověření LIBS analýzy byla také práce doplněna o techniku ICP-MS, která byla prováděna v externí laboratoři pro stanovení koncentrace kadmia v neznámých vzorcích. Součástí práce je i stanovení limitů detekce pro kadmium. V teoretické části je podrobně a jasně popsaná technika spektroskopie laserem buzeného plazmatu, ovšem ve velkém nepoměru s teorií týkající se plastů nebo těžkých kovů (v práci zcela chybí). Obecně se v teoretické i rešeršní části objevují komplikovaná dlouhá souvětí a občasné jazykové nepřesnosti. Také bych vytkla členění práce, kdy zařazení podkapitoly 1.4.5 Poměr signálu k šumu do kapitoly 1.4 Instrumentace není vhodné. Dalším příkladem je kapitola 2. Současně řešená problematika, která se má zabývat především rešerší na dané téma. Do této kapitoly spadá pouze kapitola 2.3 Analýza plastů pomocí LIBS, která je velmi stručně napsaná. Kapitoly 2.1 Výhody a nevýhody metody LIBS a 2.2 Spektroskopie laserem indukované plazmy kolem nás patří do teoretické části. Z experimentální části je patrné, že si student musel osvojit nejenom měření pomocí techniky LIBS, ale také práci s programovacích jazykem Python pro zpracování dat. Výsledky optimalizace jsou mírně zavádějící, jelikož student například uvádí, že pro analýzu uhlíku v matrici (spektrální čára C I 247 nm) je nejlepší nastavení 60 mJ a GD 0,5 µs. Ovšem z heat map vychází jako nejlepší nastavení něco jiného. V uvedených spektrech na Obr. 11 jsou některé vyznačené spektrální čáry chybně. Témata kvantitativní analýzy i výpočty limitů detekce jsou kvalitně a detailně zpracovaná. Oceňuji zde přidání druhé techniky ICP-MS a porovnání s technikou LIBS.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	C
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Student uvádí, že je lepší provádět LIBS analýzy (kvůli omezení reakcí spojené se vznikem molekulových CN pásů) v inertním plynu nebo ve vakuu, proč nezvolil tento postup?
Proč byly pro účel optimalizace vybrány právě hodnoty energie laseru 20/40/60/80 mJ a nebyly použity vyšší energie. Uvádíte, že maximální energie laseru je 175 mJ? Zejména pro spektrální čáru uhlíku C I 247,88 nm, kde vychází nejlepší SNR analýza pro energii laseru 80 mJ. Stejná otázka se pojí k výběru Gate delay, tedy zpoždění sběru signálu. Důvodem je, že uvádíte, že nejlepší nastavení je pro GD 1,5 µs/60 mJ pro spektrální čáru kadmia Cd I 361,05 nm. Nebylo by tedy vhodné zkusit změřit i vyšší hodnoty jak pro GD, tak i pro energii laseru?
Proč byla vybrána pouze atomová spektrální čára uhlíku C I 247,88 nm a nebyla vyzkoušena i iontová čára uhlíku C II (např. 251 nm). Očekával byste nějaké výrazné rozdíly při vyhodnocení dat na iontové čáře?