VÍTEK, P. Měření výkovků v procesu výroby pomocí pasivní stereovize [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Hurník, Jakub

Práce se zabývá málo prozkoumanou oblastí aplikace pasivní stereovize pro získání tvaru a rozměrů horkých objektů. Problém se postupně rozpadá na tři hlavní podoblasti, a to metodu snímání, výběr vhodných metod nalezení a popisu významných bodů, a určení míry ovlivnění tohoto přístupu specifickými jevy. Jako vedoucí práce se vhledem do pozadí práce a detailními znalostmi řešení jsem s výsledky velmi spokojený. Ačkoli je práce vývojového charakteru, byly získány cenné a poměrně překvapivé poznatky. Ty budou nabídnuty k publikování v impaktovaném časopise a mohou se stát předmětem dalšího výzkumu. Vedlejším produktem práce je také výstup typu funkční vzorek, tedy funkční zařízení měřicího systému, včetně softwaru. Těchto výsledků student dosáhl samostatně, na základě pravidelných konzultací s vedoucím práce. S prací studenta jsem tedy také spokojený. Slabou stránkou je zde bohužel způsob prezentace poznatků a formální stránka, a to jak v případě samotného textu práce, tak i v případě manuskriptu. V obou textech se vyskytují nepřesnosti nebo nejasnosti a prezentace a řazení informací není občas zcela logické. Z formální stránky bych vytknul překlepy a typografické chyby. Manuskript bude třeba ještě zrevidovat a rozšířit. Nicméně, všechny povinné výsledky hodnotím jako naplněné, jak z faktického, tak i z formálního hlediska. Práci jednoznačně doporučuji k obhajobě. S primárním přihlédnutím k reálným výsledkům práce a získaným poznatkům, které považuji za nejdůležitější aspekt, hodnotím velmi kladně, konkrétně stupněm B.

Posudek oponenta

Mendřický, Radomír

Hlavním cílem předložené diplomové práce bylo ověřit možnosti využití pasivní triangulace (stereovize - SV) pro měření horkých výkovků. V teoretické části práce se autor věnuje přehledu současného stavu poznání. Poměrně detailně analyzuje problematiku, zajímavý a poměrně neobvyklý je i popis použití rešeršních metod. Pozornost je zaměřena především na otázky snímání žhavého tělesa, používané metody pro párování bodů v obrazech a na faktory, které mohou ovlivňovat přesnost SV systému. K této části práce nemám zásadních připomínek, autor prokázal schopnost orientovat se v odborné literatuře a analyzovat z ní potřebné informace. Praktická část práce představuje mnoho přínosných experimentů a teoretických (matematických) úvah a výpočtů, týkajících se např. návrhu matematického modelu (vycházející z reprojekční chyby bodů) pro stanovení chyby měření, vytvoření algoritmu v SW Matlab pro výpočet „optimální fotografie“ nebo experimentálního ověření vhodného pásmového filtru pro zobrazení jemných struktur. Byly také testovány jednotlivé detektory a deskriptory pro hledání význačných bodů v obraze. Pro realizaci praktické části práce musel autor pochopit a implementovat mnoho matematických principů, logických struktur, zvládnout problematiku zpracování obrazu a programování v SW Matlab (vytvořené skripty v SW Matlab jsou přílohou DP). Práce je dobře strukturovaná, pouze popis a vysvětlení některých metod, resp. vzájemných souvislostí je místy částečně hůře srozumitelný. Občasné překlepy se dají omluvit, jako negativum u takovéhoto typu závěrečné práce musím bohužel zmínit poměrně mnoho hrubých gramatických chyb (především chybějící čárky ve větě, i/y). Další drobné připomínky a postřehy: - Chybí číslování a popis obrázku na str. 19 nahoře, resp. opakuje se tento obrázek s obrázkem 2.7 na str. 20. - Cílem DP je ověřit možnost využití PS pro měření horkých polotovarů. Na základě provedených experimentů byla navržena metoda rekonstrukce povrchu žhavého výkovku. V práci mi ale chybí poslední krok, jak a zda vůbec na základě této rekonstrukce (získaného mračna bodů) měřit charakteristické rozměry výkovku. - Nikde není specifikováno, jakým způsobem byla nastavována (zvolena) optimální expozice (clona + expoziční čas) pro jednotlivé pásmové filtry. I přes tyto drobné připomínky hodnotím práci jako celek velmi pozitivně. Autor prokázal výbornou orientaci v dané problematice i schopnost analyzovat nové poznatky. Velmi vhodně je zvolen samotný cíl DP, neboť bezkontaktní inspekce je stále se rozšiřujícím tématem napříč mnoha obory a je vhodné hledat nové možnosti využití těchto metod měření. Zároveň musím vyzdvihnout novost myšlenky využití pasivní stereovize pro 3D rekonstrukci povrchu výkovku, neboť dle provedené rešerše nebyla doposud tato metoda v tomto smyslu v minulosti využita. Předložená DP splňuje zadání a požadavky na udělení akademického titulu, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 140094