HORÁČEK, T. Nové trendy v oblasti dendrochronologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Posudek: Práce je převážně založena na výzkumu zdrojové literatury týkající se dendrochronologie. Student k tomuto tématu prostudoval velké množství relevantní a dostupné literatury (27 uvedených pramenů), doložil, že se v pramenech orientuje a informace z těchto pramenů uspořádal tak, aby čtenář práce pochopil záměr použití těchto pramenů a aby byl eventuálně schopen dohledat veškeré použité materiály. V práci ovšem postrádám alespoň stručnou kapitolu týkající se metodologie výzkumu použité při práci se zdrojovou literaturou, která by zahrnovala použité rešeršní metody, v jakých zdrojích a bázích student vyhledával informace, jakou metody použil při zpracování pramenů, případně studentovo vyjádření ke kvalitě prostudované zdrojové literatury, pokud rozdíly ve kvalitě zaznamenal. Z hlediska gramatické struktury jazyka předložená práce obsahuje řadu chyb, z nichž některé jsou závažnějšího rázu: špatné použití členů ve větách; opakující se chybná gramatická shoda nejčastěji mezi podmětem a přísudkem (např. v abstraktu, na s. 8, na str. 31 či na s. 34); chybné použití slova „which“ ve významu „whose“ (s. 8); chybné použití gramatických časů (např. s. 34 nebo s. 36); gramaticky i stylisticky nevhodně použité slovo „other“ (viz nadpis kapitoly 3.5); chybná interpunkce v některých souvětích (např. s. 4, s. 34); většinou chybějící čárka po předsazení ve větách. Výjimečně se objevují chyby spojené s nesprávným slovosledem ve větě (např. v abstraktu či v závěru na s. 34) a chyby spojené se špatnou konstrukcí vět, která snižuje pochopení významu dané struktury (např. str. 4, kap. 2.2; s. 11, kap. 2.8). U převážné části textu ale výše uvedené gramatické nedostatky nenarušují smysluplnost obsahu textu. V rovině lexikální práce vykazuje vysoké procento odborné terminologie. Styl práce je populárně vědecký s prvky vědeckého stylu. Autor vedle jednoduchých vět používá rovněž souvětí souřadná a podřadná, která přispívají k hutnosti a sevřenosti obsahu písemného projevu. V některých částech práce by kompaktnost mohla být vyšší, pokud by autor více používal polovětné vazby jako je infinitiv, gerundium, příčestí přítomné a příčestí minulé. Důležitými signály jednoty předloženého textu jsou spojovací výrazy, jež jsou ve většině případů správné. K menším nedostatkům patří vzájemné prolínání normy mluvené a normy psané, které ale není příliš časté. Pro ilustraci odkazuji k formulaci závěru práce, ke kapitole 2 na s. 4 či na použití slova „so“ jako spojovacího výrazu. Po formální stránce je práce napsána přehledně, uvedené obrázky jsou číslovány a vhodně doplňují text. Drobné chyby se autor dopustil při formátování textu. Nedodržuje jednotnou úpravu u prvního řádku odstavce, který je v jeho práci nestejně odsazený (viz např. s. 14); na některých stránkách vynechává řádky mezi jednotlivými odstavci textu (viz např. s. 10), zatímco na jiných stranách nikoliv (viz např. s. 23). Závěr: Po prostudování práce konstatuji, že jde o dobrou práci, která má jasně stanovený cíl i závěr, obsah odpovídá tématu a je dodržen logický postup při prezentaci obsahu. Výše uvedené nedostatky nesnižují dobrou koherenci textu a jeho logickou stavbu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C/70 bodů. Otázka: Jakou metodologii výzkumu jste použil při práci se zdrojovou literaturou? Stručně popište použité rešeršní metody, zdroje a báze pro vyhledávání informací, metody použité při zpracování pramenů, případně vyjádření ke kvalitě prostudované zdrojové literatury, pokud rozdíly ve kvalitě byly zaznamenány. PhDr. Ludmila Neuwirthová, Ph.D. oponent bakalářské práce Ústav jazyků FEKT VUT v Brně Brno 5.6.2015
eVSKP id 85499