VALENTA, P. Vliv chemického složení oceli na strukturu a vlastnosti korozivzdorných ocelí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.
Diplomová práce byla zaměřena na problematiku struktury a vlastností žáropevné austenitické oceli 30CH3N17G2L. V rámci páce byl popsán vliv tloušťky stěny na strukturu a mechanické vlastnosti odlitku včetně technologických zkoušek, při kterých byla hodnocena dosazovací vzdálenost a volné smrštění této slitiny. Technologické vlastnosti byly porovnány s nelegovanou ocelí a vysokolegovanou duplexní ocelí. Diplomant zcela samostatně zajistil přípravu celého experimentu, zhotovení metalografických vzorků včetně jejich hodnocení. Výsledky jsou jasně a logicky formulovány. Diplomová práce byla vypracována samostatně, na velice dobré odborné i jazykové úrovni. Výsledky práce jsou součástí výzkumu prováděného ve spolupráci VUT v Brně a ŽĎAS a.s. a jsou přímo aplikovatelné ve slévárenské praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Autor se ve své práci zabývá především vysokolegovanými ocelemi s austenitickou, případně duplexní strukturou. V úvodní teoretické části je v souvislosti s Schaefflerovým diagramem dostatečně popsán vliv jednotlivých legujících prvků na strukturu vysokolegovaných ocelí. Z uvedených prvků bych pouze upozornil na ne příliš rozebraný vliv manganu, který je hlavním legujícím prvkem samostatné skupiny austenitických (Hadfieldových) ocelí, a dusíku, který stále častěji využíván v austenitických, duplexních i v moderních žárupevných ocelích. V druhé kapitole je zdařile provedený teoretický rozbor austenitických i duplexních ocelí se základním popisem vzniku a projevů souvisejících s vylučováním různých typů sekundárních fází v závislosti na teplotě. Jsou zde hodnoceny i mechanické charakteristiky zkoumaných ocelí, nízké pevnostní vlastnosti navrženy řešit legováním N, Mo nebo tvářením. Není zmíněn prakticky ověřený možný způsob zvýšení pevnosti menších dílů pomocí zmrazování. Experimentální část je řešena přehledně a cílevědomě, k dosaženým výsledkům nemám připomínky. Drobným nedostatkem bylo pouze nevhodné zavtokování technologické zkoušky za účelem ověření stahování ocelí. Výsledky práce jsou shrnuty v závěru. Zde bych chtěl upozornit na drobný nesoulad mezi v práci nezjištěnou závislostí vlivu licí teploty a tloušťku odlitku na velikost austenitického zrna, a závěrečným tvrzením o zásadním vlivu výše uvedených parametrů na velikost austenitického zrna. Ostatní dosažené parametry byly vyhodnoceny a popsány správně. Zvláště oceňuji návrhy na opatření pro další výrobu a dosažení normou i zákazníkem požadovaných parametrů. Škoda, že z časových důvodů nedošlo k ověření elektromagnetických vlastností austenitické oceli, vzhledem k tomu že se jedná o ocel pro turbogenerátory. Předloženou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A/výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 63528