NĚMCOVÁ, S. Zobrazování chrupavek na magnetické rezonanci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka se ve své práci zabývala měřením chrupavky na magnetické rezonanci. Studentka se seznámila s ovládáním experimentálního 9.4T MR přístroje, na kterém samostatně měřila. Jako měřící objekt pro zobrazování chrupavek na MR vybrala temporomandibulární kloub králičí hlavy. Těžiště práce spočívalo v optimalizaci vybraných měřících sekvencích při několika sériích měření na celkem pěti králičích hlavách. Tento proces optimalizace ovšem v práci nebyl popsán dostatečně podrobně, tak aby korespondoval s množstvím práce, které studentka během experimentu provedla. Studentka dále v Matlabu navrhla a zrealizovala programové prostředí pro prohlížení a vyhodnocení naměřených anatomických obrázků i T1 map. Studentka během roku pracovala samostatně a byla aktivní, i co se týče spolupráce s MVDr. Martinem Pyzskem PhD., se kterým prováděla na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno operativní ověřování anatomických struktur na nativních králičích hlavách. Kladně hodnotím množství práce, které studentka vykonala během měření, která vzhledem k vytíženosti stroje probíhala zejména o víkendech. Studentka splnila všechny body zadání, ale vzhledem k výše zmíněnému nedostatku hodnotím práci jako dobrou / C.
Diplomová práce se zabývá MR zobrazováním chrupavek. Studentka nastudovala problematiku MRI a na vybraném objektu (králičí hlava) otestovala zobrazovací metody a optimalizovala jejich parametry. Studentka dále navrhla kritéria pro hodnocení kvality obrazů, pomocí nichž pak provedla jejich porovnání. Práce je vhodně členěná. V teoretické části autorka shrnuje základy MRI a popisuje základní metody akvizice. Dopouští se zde častých nepřesností, které se bohužel vyskytují už v literatuře, z níž autorka čerpala, např. chybné vysvětlení jevu magnetické rezonance rotací atomových jader a zjednodušené kombinování spinových čísel nukleonů (str. 13). Popis realizace diplomové práce je poměrně obsáhlý a ukazuje na velké množství práce diplomantky. Výběr standardních pulzních sekvencí a sekvence UTE, vhodné pro krátké T2, je rozumný. Čekal bych, že autorka nejdříve uvede relaxační časy zobrazovaných tkání z dostupné literatury a až potom navrhne pulzní sekvence. Tabulka relaxačních časů se ale nachází až ke konci analýzy naměřených obrazů (str. 66). Některé části popisu jsou nedostatečně vysvětlené. Z textu není jasné, kdy a v jaké dávce byla aplikována kontrastní látka. Z popisu optimalizace parametrů TR, TE a FA (str. 48) není jasné, v jakých krocích byly parametry měněny, kolik bylo celkem provedeno měření a na základě jakého kritéria byly zvoleny "optimální" parametry. Vyhodnocení kvality obrazů na základě SNR a CNR je smysluplné. Vzhledem k malým rozměrům vyhodnocované oblasti by bylo vhodnější odvozovat směrodatnou odchylku šumu z oblasti mimo měřený objekt. Dále, porovnávání akvizičních metod na základě rozdílů intenzit tkání před normalizací (Tab. 9, 12) je podle mého názoru chybné. V práci mi chybí vizuální porovnání akvizičních metod, tj. zobrazení stejného objektu, ideálně detailu, pro vyhodnocované metody. Dobře hodnotím realizaci vlastního programu pro vyhodnocení kvality obrazů a kvantifikaci T1. S ohledem na množství práce diplomantky hodnotím práci jako průměrnou a navrhuji ji k obhajobě.
eVSKP id 103677