POSOLDA, D. Návrh koncepce posílení konkurenceschopnosti podniků na trhu interim managementu v České republice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2023.
S ohledem na výše uváděné nedostatky, je práce celkově zpracovaná na uspokojivé úrovni. OTÁZKA 1 - Jak je myšlen "větší potenciál úspěchu senior interim manažerů s ohledem na zkušenosti" jako negativum v rámci substitutů projektového managementu? OTÁZKA 2 – Na str. 79 píšete, v rámci strategie udržování, jako významný faktor vysokou inflaci a snižování HDP a to formou „skokového nárůstu potenciálních zákazníků, mezi nimiž je možné vybírat mezi podniky s nejvyšší šancí na úspěch.“ Pokuste se dané konstatování vysvětlit. OTÁZKA 3 – Jaký je Váš názor na to, že malé a střední firmy v ČR využívají v menší míře (oproti zahraničí) služeb externích interim manažerů? Neznalost, nedůvěra nebo finance?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | D | Hlavní cíl práce, v podobě sestavení strategické koncepce pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků poskytujících služby v oblasti interim mangementu na trhu v ČR byl splněn a je zpracován na relativně dobré úrovni. Návrhy jsou rozpracovány na úrovni výčtu jednotlivých konkurenčních výhod jednotlivců (interim manažerů), tak i podnikatelských subjektů poskytujících dané služby na trhu včetně vizuální intepretace přidaných hodnot vyplývajících z jednotlivých typů konkurenčních výhod pro firmy formou UVP. Nicméně v rámci koncepce chybí určení cílů pro zlepšení současného stavu. V práci chybí popis současné úrovně konkurenceschopnosti podniků nabízejících dané služby versus studentem navržena nová koncepce, která vede ke zvýšení. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Autor práce užívá standardní metody sběru a analýzy sekundárních dat v rámci tržního prostředí. Za pochvalu stojí kreativní přístup studenta k vypracování kvantitativní obsahové analýzy na základě referencí u vybraných podniků nabízejících interim služby v ČR za účelem sestavení profilu B2B zákazníků a identifikace oblastí specializace v rámci vzájemné kooperace. Student užívá i méně standardní teoretické rámce pro evaluaci jakým je metoda COP a hodnotový rámec zákazníka (UVP). Nicméně, z metodiky ani dalšího obsahu není zcela jasné, proč si autor práce vybírá modifikovanou SLEPT analýzu ("pestrost práce interim manažerů?", nejpoužívanější?), a proč naopak s ohledem na klíčovost vzdělání, praktických zkušeností opomíjí interní zdroje (schopnosti) či faktory (chybějící argumentace v souhrnu teoretické části). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Schopnost interpretace dosažených výsledků je na relativně velmi dobré úrovni, obzvlášť v rámci analýzy oboru, trhu. Nicméně u některých, pro daný business relevantních makro faktorů, nedochází k vyvozování relevatntních závěrů s ohledem na problematiku chování firem (např. inovační strategie v rámci technologických faktorů, balíček obnovy v rámci ekonomických faktorů, inflace-navyšování cen služeb nebo problém pro klienty? apod.). Autor měl nejdřív začít analýzou firem a trhu (zákazníci, substituty, dodavatelé-zprostředkovatelé), na kterém působí pro hlubší pochopení jejich chování a až pak navázat na obecnou (makro) analýzou, která by se vztahovala ke specifikám businessu těchto firem. Nedocházelo by pak k popisu příliš obecných faktorů místo relevantních dat (např. vývoj B2B zákazníků dle nejčastějšího oborového zaměření, počet a vývoj malých a středních firem, vývoj oblastí specializace a jejich podpora nebo vzdělání dle oborů apod.). Demografické faktory jsou nedostatečně popsané a vytržené z kontextu (od sociálních faktorů). Vyjímku představuje legislativní a etický faktor, který je přímo navázán na pracovně-právní, smluvní vztahy a etické jednání manažera s potřebou kontroli pro zvýšení důvěry B2B zákazníků na českém trhu. Kapitola 2.2 je svým obsahem spíše než popis oboru (počet a vývoj podniků v rámci nabídky interim managementu v ČR), již hlubší komparativní analýzou (benchmarking) vybraných konkurentů. Je však zpracovaná na velmi dobré úrovni a to včetně souhrnné interpretace v rámci kapitol 2.2.1 - 2.2.3. Kapitola 2.2.4 v podobě snahy určení dominantního hráče na trhu je spíše diskutabilní s nutností získat další dodatečné informace (délka působení firmy na trhu, obsluhované trhy a zákazníci, specializace, počet interim manažerů, obchodních zástupců, kooperační sítě apod.). Výsledky spíše ukazují, že hodnota finančních výnosů nemusí být přímo úměrná velikosti firmy (počet specializovaných zaměstnanců, interim manažerů), ale ovlivněna činností obchodních zástupců a velikosti "zakázek" vyplývající ze stavu či požadavku (cíle) klienta (např. JPF CZECH, s.r.o.). Chválím za netradiční pojetí a kategorizaci substitutů v rámci problematiky, byť není zřejmé, proč je "senior" interim manažer s potenciálem většího úspěchu zařazen pod negativa substitutů v rámci projektového managementu (str. 74). Výhrady mám také k výběru relevantních faktorů v rámci evaluace výsledků zjištěných faktorů v rámci COP analýzy (sociální, demografické) včetně tabulky č. 6 na str. 82 založené na četnostech výskytu. Strategická koncepce v návrhové části neměla začínat popisem metodiky (na to slouží jiná kapitola), ale stručným popisem současné situace a stanovením cílů pro zlepšení/zvýšení konkurenceschopnosti (viz. teorie). | |
| Praktická využitelnost výsledků | D | V rámci zjištěných výsledků analytické části, autor přinesl nové poznatky relevantní i pro praxi firem působící v tomto oboru a to zejména v oblasti popisu vybraných subjektů působících na trhu, komparace konkurentů (v podobě trojimperativu) či popisu a nejčastějším potřebám cílových zákazníků. Legislativní neukotvení činnosti interim manažerů či firem poskytujících dané služby v ČR či chybějící kontrolní orgán, jsou spíše určeny pro širší diskuzi v rámci politického prostředí a intervence, které nejsou (zcela) ovlivnitelné samotnými podnikatelskými subjekty (vyjímku může tvořit CAIM). Návrhy v rámci jednotlivých typů konkurenčních výhod působí trošičku matoucím dojmem a směřují na doporučení pro jednotlivce (interim manažery) a jiné pro podnik jako celek (např. kapitola 3.3.1 Ryze-konkurenční výhody, která poukázala na možnou výhodu v podobě budování základny obchodního či marketingového týmu a politiky garancí apod.). Pro jednotlivce se jedná o jakýsi manuál, který je spíše než na výsledcích analýzy založen na obsahu a doporučení citovaných autorů a asociace. Naopak, v případě firem se student odkazuje na relevantní výsledky. Nicméně, bylo nutné zohlednit i životní cyklus nebo cíle podniku (strategie diverzifikace portfolia je vhodná pro etablované společnosti pro růst a rozložení podnikatelského rizika apod.). Zmíňka v tomto kontextu je až na straně 101. V případě kapitoly 3.3.3 daňová optimalizace a 3.4.3 "podhodnocování služeb", obsah textu postrádá podporu a propojení v podobě zjištěných dat z analýzy a evaluace. Ačkoliv výsledky a z nich plynoucí doporučení v podobě jednotlivých typů konkurenčních výhod jsou abstraktnější povahy, bez ekonomického zhodnocení, jsou pro potřeby praxe zpracovány uspokojivě. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Teoretická, analytická a návrhová část jsou navzájem propojeny. Práce splňuje formální náležitosti dané směrnicí. Student v práci používá adekvátní terminologii na relativně dobré úrovni a odborná jazyková úroveň odpovídá zvolené problematice. Výtku mám k formátování písma u bibliografické citace a poděkování. Práce obsahuje gramatické chyby (např. str. 13, "...otázky (CVO), pro zjištění, včetně chybějícího otázníku na konci hlavní otázky práce, str. 14, "...subjekt, které poskytuje služby...", str. 45, Spojením Víceletého finančního rámce...", apod.). Výtku mám také k uvádění zkratek v názvech kapitol typu DVO1, DVO2, odkazům na obrázky formou dvouteček ve větě (např. str. 27, "...následujícího obrázku (viz Obrázek č. 4):) či stylu psaní (např. "...Následující obrázek (viz Obrázek č. 6) ilustruje..."). | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C | V práci je s citacemi s ohledem na odbornou literaturu pracováno na relativně velmi dobré úrovni až na drobné výjimky (str. 29, obrázek 5 - chybí strana z titulu autora) či styl (str. 65, "Zdroj: Vlastní zpracování podle (Similarweb, 2023) a Příloha č. 3"). Systém Thesis vyhodnotil obsah závěrečné práce se shodou na úrovni 65%. Nicméně jedná se o % shodu s textem předešle odevzdané práce, která nebyla obhájena. Po hloubkovém prozkoumání shod lze konstatovat, že práce není plagiátem a splňuje požadavky. |
Práce se zabývá velmi zajímavým tématem, ke kterému autor přistoupil velmi kreativně. Pozitivně hodnotím autora za to, že pracuje s netradičními metodami , ahledá vlastní způsob , jak je využít. Jasně vymezuje použitelná teoretická východiska a předkládá základní charakteristiku daného trhu u v ČR. Práce tak může být zajímavým zdrojem informací pro zájemce o danou problematiku. Vlastní hodnocení konkurencschopnosti subjektů na trhu má určité rezervy, nicméně lze z něj vyycházet. Předložená koncepce využívá dobrou logiku postavenou na konkrétní metodě. Obsahuje určité nedostatky zmíněné výše. V každém případě autor předkládá materiál, který subjekt působící na trhu interim managementu může smysluplně pracovat.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | D | Cílem práce je dle zadání následující "Hlavním cílem diplomové práce je na základě analýzy současného stavu trhu interim managementu, sestavit strategickou koncepci pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků působících na tomto trhu. V samotném textu je pak cíl práce vymezen standardním způsobem v návaznosti na zadání, včetně rozpracování do dílčích cílů. Cíle práce jsou splněny na dobré úrovni. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Práce má jasně vymezenou metodiku, kde na vymezený problém navazují výzkumné otázky a charakteristika použitých metod. Metody zvolené pro analytickou část odpovídají řešenému problému. Rezervy jsou v jejich využití. Teoretická východiska představují v dobrém slova smyslu mix různých přístupů, kde autor kombinuje tradiční pohled s méně obvyklými přístupy. Ne všechny zvolené přístupy jsou správně uplatněny - viz další části posudku. S ohledem na šíři zvolených přístupů lze pozitivně hodnotit souhrn teoretických východisek, kde autor jasně definuje rámec, který k řešení chce použít. Srozumitelnost výrazně zvyšuje vizuální zpracování tohoto rámce – obrázek 7. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Analýza obecného okolí pokrývá faktory, které lze považovat za relevantní. Zhodnocení je jasně formulováno. Podobné lze hodnotit také analýzu oborového okolí. Pozitivně hodnotím přístup k definování segmentů na základě referencí firem pohybujících se v daném odvětví. Vhodné je také vymezení substitutčních přístupů. Souhrn zpracovaný formou COP analýzy je jednou z možností, jak tuto analýzu využít. Samotný počet jednotlivých faktorů COP nemusí být ovšem rozhodujícím hlediskem. Z hlediska řešeného problému by bylo vhodné lépe charakterizovatfaktory konkurenceschopnosti subjektů pohybujících se na daném trhu a používané "strategické koncepce". | |
| Praktická využitelnost výsledků | D | Autor volí použitelný přístup k vymezení koncepce rozvoje konkurenceoschopnosti postavený a úraovních konkurenceschopnosti a typech konkurečních výhod. Je otázkou, zda některé z uváděných výhod nejsou spíše postupy jak se chovat - např. "delegování" na straně 88. U nekterých výhod pak jejich zařazení není jasné - například "popularizace interim managementu" na straně 94. Ne zcela jasné je použítí pojmu "přidaná hodnota" - strana 100. Za užitečné bych pověžoval zpracování nástroje typu sebehodnotící tabulky pro subjekt, který chce v dané oblasti působit nebo v ní již působí. Bylo by tak možné nabídnout firmám zajímavý analytický nástroj pro sebeevaluaci a rozvoj konkurenceschopnosti. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | A | Práce má jasnou strukturu a využívá odpovídající terminologii. U vkládaných obrázku by byl vhodný jejich překlad do češtiny - obr. 6 (v samotném textu jsou nicméně jednotlivé části přeloženy) | |
| Práce s informačními zdroji | A | Práce nemá zásadní nedostatky z hlediska práce s informačními zdroji. |
eVSKP id 154325