SRNCOVÁ, M. Využití perovskitových nanočástic v biochemii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Pospíšil, Jan

Studentka Melanie Srncová se rozhodla vypracovat bakalářskou práci na téma využití perovskitových materiálů v biochemii. Zadaný úkol byl z hlediska rešeršní činnosti velmi náročný, neboť velká většina dnes používaných perovskitů vykazuje toxické vlastnosti. Studiem literatury a následně i na základě konzultací na ústavu životního prostředí nakonec studentka přece jen vytipovala jejich možné aplikace. V experimentální práci se Melanie Srncová věnovala především přípravě roztoků perovskitových nanočástic a charakterizaci jejich základních optických vlastností (distribuce velikosti nanočástic a absorpční spektra). Avšak v tomto bodě je také nutné zdůraznit, že se ve své práci studentka vůbec nevěnovala měření požadovaných elektrických a dielektrických vlastností, což rozhodně považuji za slabinu práce. Melanie Srncová text své bakalářské práce pravidelně konzultovala, reagovala na připomínky mé i pana prof. Zmeškala. V rámci své práce prokázala schopnost studia literatury a kompilace do bakalářské práce. S celkovým přístupem jsem až na výjimky nadmíru spokojen. Bakalářskou práci hodnotím stupněm „C – dobře“ a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Tumová, Šárka

Bakalářská práce Melanie Srncové je zaměřena na přípravu a základní charakterizaci roztoků perovskitových nanočástic vhodných pro biochemické aplikace. V práci byly roztoky připravovány pomocí standartní metody precipitace pomocí ligandu a byla také provedena studie, jejímž cílem bylo optimalizovat dobu míchání prekurzorů. Získané roztoky nanočástic pak byly charakterizovány pomocí UV-Vis spektroskopie a byla studována distribuce velikosti částic. Experimentální část pak popisuje využité charakterizační metody, pojednává o metodách přípravy těchto roztoků a jejich využití. Cílem práce bylo pojednat, připravit a charakterizovat perovskitové nanočástice vhodné pro aplikace v biochemii. Tyto cíle studentka naplnila pouze částečně, jelikož připravené nanočástice jsou pro biochemické aplikace nevhodné, navíc nebyly využité žádné charakterizační metody, které by v tomto ohledu poskytly relevantní informace. V práci byla provedena rešerše shrnující aktuální aplikace optimalizovaných perovskitových nanočástic v biochemii, nicméně v experimentální části práce nebyly provedeny žádné kroky, které by umožnili využité připravených nanočástic v této oblasti. Dále nebyl naplněn krok, kdy měly být charakterizovány elektrické a dielektrické vlastnosti připravených nanočástic. Práce je logicky členěna do vhodných kapitol, v teoretické části jsou zpracovávány relevantní informace poskytující dostatečný základ pro následnou experimentální část. Pouze v kapitole 2.3 Vlastnosti perovskitů a jejích podkapitolách postrádám informace o vlastnostech perovskitů, tyto kapitoly spíše vysvětlují základní pojmy a principy z oblasti luminiscence a fotovoltaických článků. Informace v teoretické práci často nejsou vhodně zpracovány, což snižuje čitelnost a celkovou úroveň práce. V experimentální části pak často postrádám vysvětlení logiky a cílů jednotlivých kroků. V práci se objevuje minimální množství gramatických chyb a velká řada formálních chyb, jako například nesourodé značení, nevysvětlené zkratky (některé vysvětleny pouze uvedením anglického názvu bez českého překladu) a některé použité fyzikální veličiny, špatné řazení citované literatury, špatná kvalita použitých obrázků, zcela nedostatečné informace v titulcích obrázků nebo vzorce začleněné v textu bez očíslování. Naměřená data nejsou kompletní ani dobře zpracovaná a zhodnocená. Například v obrázku 20 není zobrazené absorpční spektrum vzorku 14 h v celém požadovaném rozsahu, nemohu tedy souhlasit s tvrzením, že absorpční maximum tohoto vzorku se nachází v udávaném místě, jelikož nenaměřená oblast je v případě ostatních studovaných vzorků kritická. V obrázku je také špatně uvedena jednotka absorbance a označení vzorků v obrázcích neodpovídá označení vzorků v textu (stejně i v ostatních případech). V obrázku 21 jsou spektra špatně ořezána a každé spektrum je tak zobrazeno v jiném rozsahu. V obrázku 22 jsou nevhodně zvolené barvy jednotlivých spekter, jednotlivé vzorky jsou tak od sebe špatně rozlišitelné. Navíc vzhledem k velmi širokému píku získanému pro vzorek 3 nemohu souhlasit s tvrzením, že tento vzorek nevykazuje vysokou míru polydisperzity. Téma práce má velký potenciál, nicméně nebylo dobře zpracováno a práce tak nepřinesla nové či přínosné informace. Přesto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C.

eVSKP id 156768