BELÁK, R. Rozbor leteckých nehod ultralehkých letounů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Procházková, Hana

Úkolem autora diplomové práce byl výběr nehod ultralehkých letounů na území ČR, jejichž ať už primární nebo spolupodílející se příčinou byl 2. režim letu. Z tohoto výběru analyzovat na jakých letounech se nehody staly a jaká byla kvalifikovanost posádky a na závěr porovnat s počtem kusů daného typu registrovaného v ČR. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, první kapitoly se obšírně věnují příčinám nehod a mechanice letu, dále autor jednotlivě popisuje vybrané nehody a závěrečné kapitoly shrnují výsledky získané z vybraných nehod. V práci bych uvítala pro větší přehled lepší sumarizaci výsledků, jejich následnou interpretaci a práci s nimi. Nálet pilotů by bylo vhodné rozdělit po menším kroku, tedy po stovkách hodin. Dále by bylo vhodné vypsat na jakých typech se nehody staly a tyto údaje lépe propojit se získanými daty od LAA. Po grafické stránce mohla být práce lépe zpracována. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C – dobře.

Posudek oponenta

Koštial, Rostislav

Cílem diplomové práce bylo identifikovat a analyzovat letecké nehody ultralehkých letounů na území České republiky jejichž příčinou byl přechod do 2. režimu letu. Po úvodní kapitole práce začíná obecnými informacemi o nehodách letadel a statistickým porovnáním s ostatními druhy dopravy. V této kapitole jsou i stručné podkapitoly, představující modely řízení rizik a lidských faktorů jako je Reasonův model, SHELL a Dirty Dozen. Je pak obrovská škoda, že byly jen zmíněny a nebyly dále do práce zapracovány při analýzách. V následující kapitole jsou pak uvedeny základy z mechaniky letu a výkonů letadel. Tato kapitola se v první části zaměřuje hlavně na horizontální let a potřebné tahy a výkony. Ačkoliv se jedná pouze o obecné informace z literatury, lze v této kapitole najít spoustu nepřesností a zavádějících formulací např. text ke grafu 8 nebo grafy 11 a 12 jejichž názvy nekorespondují s obsahem. Ve čtvrté kapitole, která tvoří jádro práce, je podrobně popsáno 16 nehod. Jedná se však pouze shrnutí informací z oficiálních závěrečných zpráv ÚZPLN. Bez nějakého dalšího zpracování studentem. Bylo by vhodné doplnit alespoň základní informace o daných letounech a zdůraznit základní parametry, které budou dále v analýze zpracovány např. do tabulky. Kapitola je ukončena podkapitolou 4.3, která se zabývá analýzou daných nehod. Zde ovšem pro statistickou analýzu chybí základní podkladová data, například o rozložení věku všech UL pilotů nebo o jejich náletech. Student v závěru například prezentuje, že zvlášť ohroženou skupinou jsou piloti ve věku 61-72 let do náletu 600 hodin, ale to jen z toho důvodu, že piloti v této skupině se vyskytli u 7 z 16 analyzovaných nehod. Tento údaj ale vůbec nereflektuje obecné věkové rozložení aktivních UL pilotů. Z tohoto důvodu mají výsledné analýzy velmi nízkou vypovídající hodnotu. Dále by bylo vhodné popsat způsoby a možnosti, jak snížit riziko přechodu do 2. režimu letu (zde by bylo např. možné použít Reasonův model z úvodu práce). Po formální stránce bych vytknul velmi časté používání hovorových netechnických výrazů a formulací a nepřehledný seznam literatury, který není nijak seřazen. I přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 158025