PAŘÍK, D. Analýza průchodnosti terénem pomocí strojového chápání map [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student od obhajoby práce v řádném termínu přistupoval k řešení úkolu stejně ledabyle jako předtím. Konzultace nenavštěvoval vůbec a text práce, který mu byl vytýkán, rozšířil pouze o 7 stran a 1 větu v závěru, které jsou navíc plné chyb (nesrozumitelné konstrukce, překlepy, malá písmena na začátku věty, apod.). Jinak je text zcela totožný, neopravil ani původní překlepy a typografické chyby. Text práce popisuje spíše vzhled aplikace a vnitřním algoritmům se téměř nevěnuje. Dodaný program stále padá na výjimce, jako tomu bylo v předchozí verzi. Nyní se mi však podařilo dostat se i k dalším částem procesu, avšak pouze na syntetických a zcela nereálných datech, které neobsahují žádné cesty. Program je z designové stránky krásný, v reálné praxi však nepoužitelný. Na reálných datech správně nefunguje rozpoznávání cest, stejně jako detekce typů terénu či hledání optimální trasy (nalezená cesta připomíná spíše systematické procházení terénu než nejrychlejší trasu). Z výše uvedených důvodů tedy zůstává moje hodnocení stejné, jako při řádném termínu – známka E, 55 bodů.
Oponovaná práce se zabývá strojovým zpracováním naskenovaných mapových podkladů. Cílem je segmentace standardizovaných prvků značení a vytvoření interaktivního modelu mapy pro 3D počítačové zobrazení a hledání optimální trasy pro průchod terénem mezi libovolnými dvěma body. Práce byla oponována již pro účely obhajoby v běžném termínu, kdy nesplňovala základní požadavky, takže byla hodnocena známkou F. Kromě poměrně zdařilého bodu 2 byl popis i realizace ostatních částí zadání na velmi nízké úrovni a výsledná aplikace nefungovala skoro vůbec, proto jsem doporučil dopracování. Bohužel je třeba konstatovat, že k výraznému zlepšení nedošlo. Autor upravil algoritmus pro práci s vrstevnicemi, která byla výraznou slabinou předchozí verze. Popis této úpravy tvoří spolu s jednou stránkou o georeferencování veškeré rozšíření práce, takže její faktická délka je již 36 stran. Jiné úpravy podle všeho neproběhly, protože zbytek práce je z naprosté většiny nezměněn a ani pravopisné a typografické chyby nebyly odstraněny. Celá práce jich obsahuje velmi mnoho, včetně zcela nepochopitelných větných konstrukcí, nebo náhodných slov (například řetězec „looool“ na samém začátku páté kapitoly). Přiloženou aplikaci se podařilo s jednoduchými syntetickými daty spustit a použít všechny požadované funkce, takže zadání lze považovat za splněné. Kvalita zpracování dat je ovšem nízká a úspěšnost segmentace je u reálných mapových podkladů malá. Podobně špatně funguje i vyhledávání nejkratší trasy, která v žádném případě není nejkratší, ale alespoň spojuje zadaný start a cíl. S reálnými daty se celým procesem segmentace již nepodařilo projít, protože, podobně jako v předchozí verzi, aplikace padala na nedostatek paměti. Jak sám autor uvádí v závěru, aplikace je stále v nedoladěném stavu a implementované metody jsou nepoužitelné pro praktické nasazení. Podobně špatná je i formální stránka práce. Na druhou stranu se již podařilo otestovat funkce odpovídající všem bodům zadání a alespoň grafické rozhraní je na dobré úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je možné práci doporučit k obhajobě, ovšem s hraničním hodnocením 50 bodů, čili E.
eVSKP id 104830