SIDELNICOV, V. Optimalizace možností analýzy a využití lomového vápence. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student pracoval svědomitě a zadané úkoly plnil vždy včas. V rámci bakalářské práce vyzkoušel jak rozklady v kyselinách, tak pomocí tavení. Při analýzách porovnával data z XRF a ICP-OES a síru stanovoval pomocí elementárního analyzátoru. Díky této práci vznikla mapa složení lomu v Líšni. V teoretické části je uveden stručný přehled možností využití vápenců. Tato práce vedla k optimalizaci vápence pro cukrovarnické účely, která byla následně využita v komerční sféře. Kvalitu zpracování výsledků ovlivňuje horší jazyková úroveň, která je však pochopitelná, jelikož student není české národnosti. Celkově jsem byl s prací studenta velmi spokojen, a proto navrhuji známku výborně (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Student se v předložené bakalářské práci zabýval optimalizací možností analýzy a využití vápence odebraného z Lesního lomu v Brně-Líšni. Cílem práce bylo vytvořit mapu složení vápence v Lesním lomu, dále pak porovnat různé metody stanovení chemického složení vápenců a ve finále navrhnout vhodné využití těchto vápenců. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, na které navazuje přehledně zpracovaný závěr. Značné výhrady mám k teoretické části práce, které sice nelze upřít poměrně logickou strukturu, nicméně tato část je bohužel značně znehodnocena výrazně sníženou jazykovou úrovní. Zvlášť nešťastně je v tomto ohledu zpracována podkapitola 2.2. Dále mám výhrady k využívání literatury, hned 4 odkazy vedou na různé mutace portálu Wikipedia (příp. Wikiskripta), přičemž tento zdroj nepovažuji pro účely závěrečné práce za vhodný. Osobně bych inkriminované části doporučil zpracovávat raději z vhodných silikátových a mineralogických odborných publikací. Pro větší přehlednost bych možná doporučil více využívat tabulek namísto výčtů (např. na str. 12). Výsledková část je poměrně dobře diskutována, nicméně o vzorcích použitých při analýze rozkladem kyselinou není v experimentální části zmínka, přičemž u vzorků zpracovaných v tabulkách 5-9 a 14-15 nelze zjistit, co jejich označení znamená a odkud mohly být odebrány. Dále mám výhrady k samotnému zpracování výsledků získaných metodou ICP-OES, v rámci jednotlivých podkapitol by bylo podle mne přehlednější sloučit několik tabulek do jedné. Kumulativní křivka distribuce velikostí částic na obr. 12 je navíc nesprávně zkonstruovaná, správně by měla spojovat oba krajní body osy y. Diferenciální distribuční křivka pro změnu úplně chybí. I přes uvedené výhrady však nelze práci upřít značný praktický přínos jak z hlediska možné náhrady časově náročné a nákladné metody ICP-OES, tak hlavně vytvoření cenných map zvýšených obsahů nečistot (Mg, Si, Al, Fe) v Lesním lomu, které mohou mít důležitý vliv na praktické využití vápenců z jednotlivých částí lomu. Ocenit je třeba i skutečnost, že v rámci práce byla provedena optimalizace konkrétního produktu z hlediska jeho zrnitosti a měrného povrchu. Práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | D | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 98587