BROŽ, P. Analýza dat z oftalmologických přístrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Kolář, Radim

Student pracoval na tématu z velké části ve spolupráci s oční klinikou Gemini. Potřebná data a téma práce bylo voleno na základě doporučení právě z tohoto pracoviště. Matematickou stránku projektu pak konzultoval s příslušnými odborníky a školitelem. Student pracoval na tématu se zájmem, aktivně a sepsal kvalitní bakalářkou práci zabývající se popisem a statistickou analýzou specifických dat před a po operaci katarakty. Na konzultace se dostavoval dle potřeby a připraven. Práce byla dokončena v požadovaném termínu a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hemzal, Dušan

Pan Petr Brož odevzdal bakalářskou práci v celkovém rozsahu 55 stran, kterou vypracoval s využitím 31 literárních zdrojů, které v práci ocitoval. Práce se zaměřila na dva úkony spojené s náhradou oční čočky kvůli kataraktě: předoperační biometrii oka a pooperační hodnocení vizu. Jádrem praktické části je pokročilá statistická analýza těchto dvou veličin. Část zpracovávaných dat byla měřena přímo autorem práce. Po formální stránce je práce řazena standardním způsobem. Množství překlepů je minimální (na str. 9, 13, 19, 22, 44), některá vyjádření jsou však nevhodná buďto gramaticky (str. 22, 23, 24) nebo i věcně (viz níže). Obecně lze podotknout, že jednotky se sází s nezalomitelnou mezerou (str. 24), dále má obr. 13 omezen zobrazovaný rozsah zavádějícím způsobem a "graf č. 6" na str. 38 je zřejmě odkazován nesprávně. Přestože v jednotlivých detailech jsou formulace autora věcně správné, celkově je text teoretické části práce zhuštěn do podoby nekoherentních údajů. Osobně bych uvítal méně statických dat a větší myšlenkovou provázanost textu. Za podprůměrný lze označit anglický text anotace. Po obsahové stránce se styl vyjadřování projevil nevhodnými výroky na několika místech práce. Hned v první větě úvodu není jasné, který typ oka má autor na mysli - porovnávat oko komorové se složeným se dá jen těžko. Není specifikováno, co se myslí "délkou rohovky" na str. 10. Definice paprsku jako přímky na str. 13 musí být omezena jen na homogenní prostředí, na téže straně definice optické mohutnosti je bez obsahu a optická osa je definována pouze pro centrované osově souměrné systémy. U nevýhod Gullstrandova modelu na str. 15 není zmíněn vliv nesféričností jednotlivých částí reálného oka. Každá optická soustava je zatížena difrakcí na vstupní pupile a nemůže proto nikdy zobrazovat bod na bod (str. 17). Skutečně se sondy (na str. 24) budí zdroji proudu a nikoliv zdroji napětí? Na str. 29 a 30 chybí jednotky použité v jednotlivých vzorcích, čímž je znehodnocen jejich výpis; navíc není vysvětlen vzájemný vztah mezi rovnicemi 8.2 - 8.5. Podobně výpis použitých statistických testů působí statickým dojmem, přičemž výsledky samotné byly zřejmě získány "klikáním" v programu statistika. Tomu také odpovídá formulace závěrů, kdy autor bez bližšího rozboru současně konstatuje statistickou rozdílnost a nahraditelnost obou metod (kap 10.1). Práci chybí příloha s výpisem všech zpracovávaných dat, dva údaje pro 200+143 očí jistě při úsporné sazbě mnoho místa nezaberou. Celkově lze shrnout že autor naplnil zadání práce a formulované výsledky jsou netriviální a přínosné - podle mého soudu se jedná o práci nadprůměrnou. Z tohoto důvodu práci doporučuji k obhajobě s výše uvedeným hodnocením.

eVSKP id 30653