KUPTSOV, A. Změna parametrů výbojových světelných zdrojů s frekvencí napájecího proudu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Alexandr Kuptsov ve své diplomové práci uvedl teorii chování výbojových světelných zdrojů při změně frekvence napájecího proudu včetně laboratorního měření a jeho vyhodnocení. Tím splnil všechny body zadání práce. Nicméně převážná část práce je věnována popisu konstrukčního řešení a parametrů nízkotlakých i vysokotlakých výbojových světelných zdrojů. A již pouze malá část práce je věnována samotnému měření a vyhodnocení. V práci se vyskytuje velké množství gramatických chyb a nepřesných vyjádření, například je v textu užíván výraz „kompaktní žárovka“. Jedná se o diplomovou práci a ne semestrální projekt, jak je uvedeno v kapitole 1 Úvod. Navíc zhruba druhá polovina práce je špatně čitelná. V textu nejsou uvedeny odkazy na konkrétní obrázky, které navíc nejsou popsány (viz. Obr. 2-4 a Obr. 2-5). Na str. 17 čtvrtý odstavec je celý převzat v z literatury [9] bez uvedení citace. To samé se týká i textu na str. 19, který je přezvat z literatury [1] a textu na straně 20 (literatura [22]). Na str. 40 je v textu uveden odkaz na Obr. 8-2, nicméně se jedná o obrázek s označením Obr. 7-2. Na Obr. 8-3, jenž popisuje závislost světelného toku lineární zářivky na frekvenci napájecího proudu, by bylo vhodné naměřené průběhy neprokládat přímkou. Práci doporučuji k obhajobě u SZZ především vzhledem k velké aktivitě studenta během semestru, i když se jedná o práci obsahem slabou s velkým množstvím chyb a nepřesností. Hodnotím známkou E.
Student Bc. Alexander Kuptsov měl ve své diplomové práci na téma Změna parametrů výbojových světelných zdrojů s frekvencí napájecího proudu splnit celkem šest bodů zadání. Body 1 až 4 student splnil. Vzhledem k tomu, že na vypracování diplomové práce je studentovy vyčleněn celý jeden semestr, měla by být práce mnohem podrobnější. Vlivu frekvence na parametry světelných zdrojů se student věnuje v podstatě na čtyřech stranách v kapitole 6, což je z mého pohledu málo. Pátý bod zadání (realizace přípravků pro laboratorní měření) splněna nebyla. Poslední bod týkající se laboratorního měření student provedl, avšak opět velmi stroze prakticky na čtyřech vzorcích. V práci chybí schéma zapojení (bloková schémata v kapitole 7 jsou pouze všeobecná), tabulky hodnot z měření a případné matematické vyhodnocení odchylek apod. V kapitole 8.2 autor uvádí, že k měření použil pro různé frekvence napájecího napětí různé tlumivky, grafické znázornění výsledků však chybí, nebo je velmi nepřehledné. Z předkládaných obrázků není čtenáři dostatečně jasné co si má v nich představit a jakých výsledků se student dobral. Uskutečněná měření považuji za nedostatečná a doporučuji je rozšířit o další (např. závislost polohy pracovního bodu na frekvenci za předřadníkem, vliv pracovní frekvence předřadníku na napájecí síť, účinnost apod.). Navíc práce obsahuje velké množství chyb, které čtenáři znesnadňují četbu. Z tohoto důvodu práci hodnotím stupněm F a doporučuji k přepracování a doplnění o další části.
eVSKP id 73607