AL-ANQARI, M. Možnosti přenosu signalizace SS7 přes IP síť s využitím ústředny YATE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student bohužel ani přes nadstandardní podporu v porovnání s ostatními studenty, např. předinstalované a předkonfigurované Open Source PBX, nebyl schopen samostatně splnit požadavky zadání spočívající v modifikaci konfiguračních souborů jednotlivých Open Source PBX YATE a Asterisk. Konfiguraci protokolu SIGTRAN s MGCP bránou pak za něj v posledním měsíci realizoval vedoucí práce. Ač měl student téměř dva roky na splnění práce, neboť studium rozvolnil, i v závěru práce byly zjevné základní neznalosti v řešené oblasti. Výsledek práce, zejména text diplomové práce, schopnost samostatného řešení problému hodnotím na hranici akceptovatelnosti.
Náplní práce diplomanta bylo prostudovat techniky přenosu zpráv signalizačního systému č.7 prostředím sítí IP. Práce je vypracována v anglickém jazyce. Na začátku práce chybí stručný úvod, který by uvedl čtenáře do problematiky a co práce konkrétně řeší, a ihned následuje úvodní – teoretická část, která popisuje architekturu signalizačního systému č.7 (SS7). Zde student chybně srovnává vrstvový model signalizačního modelu s modelem ISO/OSI, kde na obr. 2 obrátil pořadí vrstev. Navíc tento obrázek není kompletní, protože nad entitou TCAP by měla být některá z aplikačních entit pro konkrétní typ sítě, např. MAP (Mobile Application Part). Protokol SIGTRAN je v práci uváděn jako nový protokol, avšak jeho první verze byla uvolněna již v roce 1999 v podobě RFC 2719. Hlavní částí práce je pak práce se softwarovou PBX YATE, kde je popisována instalace, konfigurace a především testování v experimentální architektuře pro podporu hovorové služby sestávající ze 3 ústředen. Bohužel schéma architektury je uvedeno až o několik stran později, takž nezasvěcený čtenář těžko chápe vazby mezi jednotlivými uzly. Srozumitelnosti také nepřidá, že se zde píše o uzlech PC1, PC2 a PC3, avšak tyto popisky nejsou uvedeny v již zmíněném schématu, čímž je ztížena identifikace jednotlivých uzlů. Student provedl několik experimentů, avšak jejich výsledky nejsou dostatečně okomentovány. Také zpracování řešených experimentů nemá povahu laboratorní úlohy, a dosažení požadovaného stavu by vyžadovalo ještě mnoho práce. Dalším nedostatkem je nevysvětlení řady zkratek, jako například NIF, CAP, RANAP, PPA, apod. Po formální stránce je práce na standardní úrovni. Zde lze vytknout, že práce obsahuje řadu gramatických chyb. Závěrem lze konstatovat, že navzdory výše uvedeným výtkám se studentovi podařilo realizovat většinu úkolů, a proto doporučuji práci k obhajobě, a hodnotím známkou D/62 bodů
eVSKP id 52059