SLÁVIK, M. Analýza vnímání výšek v závislosti na spektru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student provedl samostatně vypracování pilotního dotazníku, vzorků, jejich popis a otestování. Vyhodnotil vzorky i otázky – zda je respondenti správně chápou a zda jejich nepochopením nedochází ke zkreslení odpovědí a vůbec zkoumané problematiky. Rovněž samostatně zrealizoval ostrý online výzkum minimálního počtu 100 respondentů. Práce co do proporcí správně obsahuje teoretickou část, popis metody, popis sestavování dotazníku, vyhodnocení odpovědí dle Dunna a Kinga i identifikaci sporných otázek – okruhů. Za slabší stránku považuji formální uspořádání práce. Chybí mi souhrnná tabulka poslechových vzorků s jednotným číslováním (tabulka 6 jej nemá), číslo vzorku by pak bylo striktně dodržováno v celé práci. Čtenář by tak nemusel pracně přemýšlet, zda vzorek č. xx patří do podskupiny syntéz s dominantními sudými, lichými, kombinovanými, inharmonickými, přidaným šumem. Rovněž v případě tabulek a grafů by se hodilo vzorek popisovat plně jeho číslem i charakterem (třebas ve zkratce), např. č. 18 - syntéza sudých harm. složek, rozl. 15 centů). Autor si vzorky pamatuje a jsou mu jasné, ale čtenář se potřebuje dostat rychle k cíli. Fakt, že část předpokladů se ve výzkumu nepotvrdila, se dal předpokládat. Měření této problematiky je nové a je potřeba krok za krokem metody vylepšovat a ověřovat. Proto oceňuji úsilí i nasazení, jakým se sestavení, provedení i vyhodnocení výzkumu student zhostil. Práce je logicky vedená, po jazykové a formální stránce na velice solidní úrovni. Škoda drobných typografických chyb.
Diplomová práce je přehledně zpracována a splňuje formální náležitosti diplomové práce. Výstupem z této práce je pokus o nalezení spojnic mezi psychoakustickým vnímáním zvukového spektra vzhledem k výškové shodě či neshodě signálu. Práce je přehledně uspořádána do teoretických a praktických částí. V oblasti výzkumu student připravil dotazník založený na metodě sémantického diferenciálu pro 100 respondentů, z nichž drtivá většina byli hudebníci. Celý výzkum včetně přípravy všech poslechových vzorků je srozumitelně a jasně v práci popsán. Pro vyhodnocení student využil metody škálování Dunna a Kinga. Vyhodnocení dotazníku je velmi srozumitelně a podrobně popsáno.
eVSKP id 133494