KUSÁK, V. Systém pro řízení skladu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Diplomant k dané práci Systém pro řízení skladu přistupoval zodpovědně a svědomitě. Na zadaném tématu pracoval samostatně a využíval znalostí svých a znalostí spolupracující společnosti ORYX GROUP, s.r.o. a dostupné citované literatury včetně www. stránek. Je chvályhodné, že dané téma je koncepčně dáno přímo z průmyslového řízení skladů a za většinou textu v dané diplomové práci stojí sám autor, jako vývojový pracovník dané firmy. Cílem práce je teorie k aplikaci Centrálního terminálového skladu (CTS) mezi sklady středních firem v České republice. Autor se zkráceně řečeno v dané práci zabývá nejčastějšími skladovými činnostmi, jako je vychystávání (expedice), příjem na sklad, inventarizace, kontrola skladu (částečná inventarizace) a to za pomocí vysoké úrovně profesionality a propracovanosti za pomocí software a hardware, jehož řešení dává vzniknout v maximální kvalitě výsledného produktu, jako je v tomto případě systém CTS. Autora lze pochválit za pěknou grafickou úroveň práce (3D barevné obrázky) bez pravopisných chyb.

Posudek oponenta

Rumíšek, Pavel

Základní úvaha, vedoucí ke vzniku této práce, vycházela dle úvodní pasáže, ze skutečnosti, že v ČR neexistuje v oblasti řízení skladů jednoduchý systém pro uživatele a manažery - toto bylo proto pohnutkou k vytvoření nového systému, nabízejícího širokou škálu možností nejen k zajištění chodu a organizace skladu, ale i péče o skladové zásoby, zboží a zákazníka. Cílem diplomní práce bylo tedy sestavení komplexního a praktického metodického průvodce řízením skladů pomocí moderních technických prostředků. V práci je vytvořen a zpracován návrh řešení s tím, že student plně využil nejen svých znalostí, získaných studiem, ale i praktických znalostí, získaných spoluprací se společností ORYX GROUP s.r.o., jež se problematikou zabývá. Je patrné, že student má široké znalosti nejen v problematice řízení skladového hospodářství, ale má rozsáhlé znalosti i ve vytváření a užití prostředků informačních technologií. V úvodní kapitole se autor zabývá specifikací a vysvětlením systému řízení skladu WMS (Warehouse Management System) s poukázáním na cíle a důvody zavádění. Jsou specifikovány vlastnosti WMS systémů včetně požadavků na jejich spolehlivost, ergonomii a integraci do informačního systému. Pokud firma uvažuje o zavedení WMS systému je logické, že jejím zájmem budou především přínosy realizace - tyto jsou rozvedeny v další kapitole (jedná se zde zvláště o přesnou skladovou evidenci a vykrývání zakázek). V navazující kapitole je popsána platforma s aplikačním serverem systému CTS (Systém pro řízení skladu), jež je plnohodnotným řešením v rámci WMS systémů. Jak plyne z popisu, systém zahrnuje softwarové i hardwarové řešení celého skladového systému, využitelného především v prostředí středních firem. Velmi obsáhle je v další kapitole rozvedena důležitost a uplatnění datových terminálů, možností bezdrátové komunikace a přenosu dat v rámci systému řízení skladu. Vzhledem k tomu, že jedním z důležitých prostředků automatizovaného sběru dat jsou tzv. čárové kódy, dává je autor v další kapitole (mimo Standard EAN 13) do souvislosti se systémem CTS v rámci standardu Code 128. Je zcela logické, že v rámci skladu je možno specifikovat množství skladových prvků a skladových pozic - jejich popisem a identifikací včetně optimalizace materiálového toku a přesunů, dokladovaných skladovými výdejkami a inventarizací se autor zabývá v kapitolách 8,9,10 a 11. Implementací systému CTS je možno zásadně snížit především její celkovou časovou náročnost. Z uvedeného důvodu je v práci popsán nejen způsob řešení, ale i realizace přenosu dat do informačního systému - toto je uvedeno i s ukázkami náhledu z řídícího panelu a manuálního exportu z aplikace CTS. Způsob práce s čárovými kódy a tisk etiket je rozveden v kapitole 12, kontrola skladových pozic a položek je v kapitolách 13 a 14. Velmi dobře a přehledně včetně grafického vyjádření jsou zpracovány i závěrečné kapitoly 15 a 16, týkající se prostředí řídícího panelu systému CTS a prostředí CTS v datovém terminálu. Efektivnost řešení je pak jednoznačně prokázána v závěrečné kapitole. Závěrem hodnocení je nutno poukázat na to, že celá práce je strukturována logicky a i přes složitost problematiky velmi přehledně a srozumitelně, takže obsahově může práce sloužit zcela bez úprav jako metodická pomůcka, využitelná pro široké spektrum uživatelů a manažerů firem. Grafická a stylistická úprava práce je na odpovídající úrovni, celkově je možno práci hodnotit jako velmi dobře zpracovaný inženýrský projekt, odpovídající svému zadání. Z uvedených důvodů doporučuji předloženou diplomní práci k obhajobě.

eVSKP id 37287