ŠIMÁK, J. Měření průtoku vzduchu pomocí víceotvorových rychlostních sond [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Šedivá, Soňa

Cílem diplomové práce bylo proměření základních vlastností víceotvorových rychlostních sond (sondy MQS a Annubar), ověření vlivu umístění sondy v potrubí a experimentální stanovení hodnoty koeficientu víceotvorové rychlostní sondy. Diplomant při řešení zadání prokázal schopnost nastudovat potřebnou dokumentaci a dokázal analyzovat zadané úkoly. Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální práce. Student na projektu pracoval svědomitě a prokazoval v průběhu celého období velké pracovní úsilí. Pracoval samostatně a systematicky. Pravidelně se dostavoval ke konzultacím a předkládal průběžné výsledky práce. Komunikace probíhala velmi konstruktivně, diplomant byl vždy aktivní a připravený. Část diplomové práce diplomant úspěšně prezentoval na studentské soutěži Student EEICT 2011. Při zpracování diplomové práce se student nesetkal se žádnými významnějšími problémy. Doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Uher, Miroslav

Student se měl za úkol nejprve v rámci literární rešerše seznámit s principy činnosti víceotvorových rychlostních sond. Dále pak v praktické části měl změřit parametry dvou vybraných sond, zjistit vliv umístění na jejich přesnost a stanovit jejich převodní konstanty. Předložená práce je členěna do šesti kapitol. Z tohoto počtu lze považovat prvních pět kapitol za kapitoly teoretické a přípravné a obsáhlá poslední kapitola obsahuje praktickou část diplomové práce. Kapitoly jsou vhodně členěny a postupují v logickém směru od věcí obecných k věcem konkrétním. Po úvodní kapitole je čtenář krátce seznámen se základními pojmy a vztahy, které problematiku měření průtoku plynů doprovázejí. Třetí kapitola se podrobně zabývá popisem průtoku plynu v potrubí a ve čtvrté kapitole se student věnuje referenčnímu snímači průtoku, kterým je normalizovaná centrická kruhová clona. Pátá kapitola se zabývá měřenými snímači – víceotvorovými rychlostními sondami, které představují moderní metody měření průtoku. Jsou zde uvedeny výhody a nevýhody těchto sond a je uveden zadáním žádaný průzkum trhu. Šestá kapitola pak představuje měřící trať, na které byla prováděna samotná měření. Poslední sedmá kapitola se zabývá praktickými měřeními s pomocí dvou vybraných rychlostních sond. Po přípravných měřeních a diskusi nejistot měření byla provedena základní měření, měření vlivu pootočení průtokoměrů a tlakové ztráta vyjádřené poklesem objemového průtoku. Měření jsou dále zpracována za účelem stanovení konstant snímačů a poslední částí kapitoly je porovnání vlivu tvaru sond. Po odborné stránce je práce zpracována kvalitně. Student prokázal schopnost samostatného studia odborné literatury, dokázal vyzvednout důležité teoretické poznatky. Po odborné stránce nebylo v práci nalezeno mnoho nedostatků. Diskutabilní je však použití přístroje METEX M-3890 pro měření výstupního proudu z převodníku diferenčního tlaku, když je kvůli němu na straně 49 vyhodnocena chyba při měření malých průtoků jako nevyhovující. Autor zde hodnotí pouze nevyhovující rozlišení ampérmetru a nehodnotí další součásti měřícího řetězce (aditivní chyby pramenící např. z chyby sondy na kraji rozsahu či z rozlišení převodníku). Řešením by bylo neprve vyhodnotit další chyby, a pokud by to mělo smysl, vyměnit případně měřicí přístroj za jiný s větším rozlišením. Toto řešení však není zmíněno. Další nedostatky byly nalezeny u výpočtu nejistot měření na stranách 41-44 a 55-57. Není zde uvedeno, že se evidentně jedná o příklad výpočtu nejistot jako nedílné součásti měření, protože jsou počítány pouze pro jedinou hodnotu průtoku u obou sond (zjevně z pochopitelných časových důvodů, nejistoty dalších měření nejsou vypočítány ani v přílohách na CD). Výpočet zdroje nejistoty typu B z ampérmetru vztažený k určité hodnotě průtoku neodráží proměnný vliv multiplikativní chyby „ze čtení“ získané pomocí tohoto měřicího přístroje a je stanoven pouze pro maximální hodnotu čteného proudu, nikoli pro hodnotu z příkladu výpočtu. Nikde také není zde uvedeno, s jakým typem chyby je spojen výstupní signál převodník tlaku ROSEMOUNT 3051CD (chyba ze čtení či rozsahu). V případě multiplikativní chyby by byl chybný i výpočet tohoto zdroje nejistoty typu B. Dalo by se také uvažovat i o jiných zdrojích nejistoty typu B (např. teplota), ale toto nebylo cílem práce. Mimo výše uvedené nedostatky student při řešení postupoval vhodným způsobem a vhodně diskutoval dosažené výsledky. Po formální stránce je text práce velmi kvalitní, je řádně citován. Citace literatury vyhovují normě. Zadání práce je relativně časově náročné, protože předpokládá měření a následná vyhodnocení dat. Na základě předložené práce proto mohu konstatovat, že student řešení zvládl, zadání bylo dle mého názoru splněno a práce je přes výše uvedené nedostatky na vysoké formální i odborné úrovni. Diplomant svou prací prokázal inženýrské schopnosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 38886