Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Jaroš, Michal

Malé solární fotovoltaické systémy, např. na rodinných domech, nabývají v posledních letech na významu a postupně zřejmě vytlačí klasické fototermické systémy. Podmínkou jejich efektivního využití je ovšem možnost akumulace získané energie, protože křivky výkonu a spotřeby se zpravidla neshodují. Předkládaná práce se zabývá energetickou simulací hybridního fotovoltaického systému rodinného domu s akumulací elektrické energie, s cílem posoudit stupeň pokrytí spotřeby, energetické a ekonomické úspory a z nich vyplývající návratnost investice. Simulovány byly tři scénáře spotřeby, čtyři velikosti FV panelů a čtyři varianty kapacity baterií. Diplomant se zvolenému tématu věnoval systematicky a postup práce pravidelně konzultoval. Získané výsledky mají značný praktický dopad, neboť mohou potenciálním investorům pomoci s volbou systému. Rovněž po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, byť při dostatku času by šlo některé maličkosti ještě vylepšit. Bez ohledu na to práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	B

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Klimeš, Lubomír

Práce obsahuje 49 stran a je členěna do 7 kapitol. V kapitolách 1-3 je uveden teoretický úvod. Kapitola 4 popisuje modelový dům a jeho tepelně-technické parametry. V páté kapitole je dům využit pro vytvoření modelu s PV systémem v programu TRNSYS. Kapitola obsahuje popis a výsledky tří variant simulací, které byly provedeny pro různé scénáře. Pro každý scénář autor vyhodnotil stupeň pokrytí spotřeby elektrické energie a vyčíslil podíl nevyužitého výkonu PV systému. Kapitola 6 obsahuje stručnou ekonomickou analýzu s výpočtem návratnosti. Jednotlivé kapitoly na sebe poměrně logicky navazují, avšak u některých částí by bylo vhodné změnit jejich pořadí. Mnohdy se čtenář dozvídá podstatnou informaci až o několik odstavců později, než by bylo pro porozumění vhodné. Práce obsahuje překlepy, jejich četnost ale neruší porozumnění textu. Na začátku některých oddílů je uveden výpis problematiky, kterou se autor bude zabývat, avšak dále v textu jsou jednotlivé části uvedeny v jiném pořadí, což komplikuje orientaci. Citace na zdroje jsou často uvedeny na koncích odstavců a není tak patrné, jestli je ze zdroje převzata pouze poslední věta obsahující odkaz a nebo celý odstavec. Některá tvrzení nejsou podložena odkazem na zdroj (např. zařazení amorfních PV článků na straně 22). Na mnohé obrázky není v textu uveden odkaz ani komentář (např. obrázky 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 3.7, 3.8 a další). Na některých obrázcích (např. 3.9 a 3.14) jsou uvedeny popisky v angličtině, přestože je práce psaná ve slovenštině. V obrázku 3.7 na straně 21 jsou uvedeny struktury křemíku, v textu práce však obrázek není zmíněn ani nejsou struktury okomentovány, čímž obrázek ztrácí smysl. Některá tvrzení/pojmy nejsou správně, jsou matoucí a nebo jsou v rozporu (např. "sluneční záření má vlnové délky do 3000 nm a obsahuje infračervené záření o délkách do 1 mm", popis PTC termistoru a pozistoru, součinitel přestupu/prostupu tepla na straně 38, popis nabíjení baterií na stranách 24-25 a další). Dle mého názoru by mohla být kapitola 6 podrobnější. Je zde uvedena pouze stručná ekonomická rozvaha a návratnost navrhnutého systému, pro vyvození objektivnějších závěrů by bylo vhodné do analýzy zahrnout např. různé typy PV panelů, různé typy baterií a jejich kapacit apod. V tabulce 6.6 je uvedena finanční podpora na systém 105 tis. Kč, avšak v tabulce 6.2 není tato hodnota uvedena a ani není tato volba nijak okomentována. Práce je graficky a stylisticky na dobré úrovni, zbytečnými chybami jsou překlepy a např. chybně zaformátované horní indexy (např. v obrázcích 2.1 a 5.4). Autor při vypracování vycházel ze 24 zdrojů, z nichž je drtivá většina internetových. Bylo by vhodnější čerpat z více spolehlivých zdrojů, např. knih a časopiseckých článků. Citace nejsou zcela v souladu s normou ISO 690 a Seznam použitých zdrojů má chybný název. Práce obsahuje všechny předepsané náležitosti, cíle byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením dobře/C.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: C

Otázky

Na straně 29 jsou vyjmenovány četné výhody průtokových baterií a není zde zmíněna žádná negativní vlastnost těchto baterií. Přesto se autor rozhodl použít pro návrh PV systému litium-iontové baterie. Při obhajobě by bylo vhodné toto rozhodnutí detailněji zdůvodit a blíže vyjádřit k obecnému využití průtokových baterií v praxi.
Na straně 33 jsou uvedeny skladby jednotlivých stěn uvažovaného modelového domu. Ve skladbě obvodové zdi a vnitřní nosné stěny však nejsou uvedeny žádné nosné prvky (trámy, vazníky apod.). Byl vliv těchto nosných prvků na tepelně-technické chování stěn zanedbán nebo byl zahrnut jiným způsobem? Pokud byl zanedbán, jaká relativní chyba tím mohla vzniknout?
Na straně 34 je v popisu modelového domu uvedeno, že ve skladbě střechy byla jako izolace použita minerální vata s velmi nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti 0,022 W/m.K. Uveďte prosím konkrétní typ a výrobce této minerální vaty s těmito parametry. Jaká je cena této izolace vzhledem k běžně používaným minerálním izolacím s hodnotou součinitele tepelné vodivosti např. 0,032 W/m.K?
V práci jsem nenalezl informaci o velikosti časového kroku použitého při provádění simulací v TRNSYSu. Jaká byla velikost časového kroku? Byla provedena analýza, jak velikost časového kroku ovlivňuje výsledky?
Na straně 38 je uvedeno, že v TRNSYSu je možné definovat konstrukce jako hmotné či nehmotné. Následně je uvedeno, že "nehmotné vrstvy se používají v případě, že program nedokáže správně spočítat výsledné parametry stěny jako v našem případě". Vysvětlete prosím podrobně, co toto tvrzení znamená.
V podkapitole 5.5 jsou uvedeny uvažované spotřebiče použité v simulacích. U myčky nádobí je uveden příkon pouze 80 W. Dále je uvedeno, že u elektrické varné desky bude uvažováno s příkonem 5000 W ve víkendovém režimu. Avšak na obrázku 5.6 na straně 46 dosahuje maximální odebíraný výkon cca 2300 W. Během obhajoby prosím vysvětlete tyto nesrovnalosti.