PETŘÍK, T. Implementace aproximační funkce do mikroprocesoru PIC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Šmirg, Ondřej

Úkolem práce bylo vytvořit program pro PIC procesor, který využije aproximačních funkcí pro výpočet rovnice regrese měřené nelineární funkce. Student se musel seznámit s architekturou PIC procesoru a dále musel nastudovat LCD panel na který byly vypisovány výsledky měření. Po technické stránce byla práce velice dobře zvládnuta a to jak z hlediska hardwarového, tak i z hlediska softwarového. Student pracoval převážně samostatně a dobře využil poznatků získaných z odborné literatury.

Posudek oponenta

Sysel, Petr

Zadání předložené bakalářské práce bylo splněno ve všech bodech. V procesoru PIC byla implementována metoda nejmenších čtverců a byla otestována na měření konkrétního signálu. Text práce však obsahuje několik nejasností nebo chyb. V části 1.2 se mimo jiné uvádí, že 23bitový programový čítač je schopen adresovat 32 KB prostoru. Jednoduchým výpočtem však dojdeme k tomu, že 23bitový PC je schopen adresovat až 8 MB, ale 32 KB je v procesoru implementováno pro uživatelský program. Podobně u popisu datové paměti je uvedeno, že pro všeobecné použití lze využít pouze 128 bajtů. I z dalšího textu nakonec vyplyne, že je to mnohem více a to 2 KB paměti RAM. Popis stavového registru STATUS neodpovídá popisu uvedeném v odkazované dokumentaci procesoru [9]. Nepřesnosti jsou i u popisu dalších registrů. Tato část působí dojmem, že byla původně napsána pro jiný typ procesoru a po změně vybraného procesoru nebyla přepsána. Napovídá tomu také to, že v části 1.2.2 je popisován obrázek, který v textu vůbec není. V rovnici (2.6) ve výsledném vztahu před poslední sumou má správně být ještě koeficient b. U schématu zapojení na obrázku 7 chybí popis signálů na konektorech H1 a H2. Navíc podle schématu je výstup optočlenu připojen přes rezistor R7 přímo na vstup vnitřního A/D převodníku. Ze schématu nevyplývá, zda a odkud je výstup optočlenu napájen. Přitom i v popisku obrázku 8 s převodní charakteristikou optočlenu je vysloveně uvedeno, že charakteristika platí pro napětí kolektor-emitor 5 V. Podle mého názoru v tomto uvedeném zapojení výstupní napětí nemůže vůbec odpovídat vstupnímu napětí nebo proudu. Podobně není ze schématu jasné, zda a odkud je přivedeno napětí na vstup Avdd pro referenční napětí převodníku. Na tento pin je připojen pouze blokovací kondenzátor C3. V takovém případě převodník pravděpodobně pracuje s referenčním napětím 0 V nebo vůbec nepracuje. To by také odpovídalo změřeným závislostem, které se podle mého názoru nepodobají očekávané logaritmické závislosti. Spíše měly být vyhodnoceny jako lomená čára, kdy při první a druhé poloze potenciometru je vstupní proud optočlenu tak malý, že výstupní tranzistor není zcela otevřen. Od třetí polohy je vstupní proud pravděpodobně již natolik velký, že výstupní tranzistor se zcela otevře a výstupní napětí je napájecí napětí zmenšené o saturační napětí tranzistoru a dále se v podstatě nemění. Nepřesnosti pokračují i dále, když se vložení hlavičkového souboru označuje jako volání knihonvy, na straně 29 je v textu odkaz na obrázek 14, ale pravděpodobně to má být obrázek 10, podobně o stranu dále je odkazováno na obrázek 15, ale pravděpodobně to má být obrázek 11. Kvalitu práce také snižují překlepy, skenované obrázky s anglickými texty, nerozlišování proměnných a symbolů v textu jiným typem písma. U některých internetových zdrojů v seznamu použité literatury chybí kompletní adresa URL, naopak u některých tištěných publikací chybí ISBN. Přes uvedené výhrady hodnotím bakalářskou práci jako dobrou vzhledem k tomu, že vytvořený program je pravděpodobně funkční a všechny uvedené problémy byly způsobeny pouze chybou v návrhu hardware.

eVSKP id 21624