HORÁK, D. Simulátor kopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student měl zpracovat bakalářskou práci na téma simulačního zařízení kopu osoby pro automatické otevírání zavazadlových dveří automobilu. Smyslem zadání je návrh a realizace laboratoprnm9ho testovacího zařízení pro syntetické testování vyvíjených sensorů. Téma zadala firma Apls Alpine, která se vývojem radarových sensorů pro automobily zabývá. Student měl provést analýzu problému, navrhnout konstrukci testovacího zařízení včetně elektrovýbavy a zařízení zkonstruovat. Dále měl student zařízení otestovat a zhodnotit dosažené výsledky. Student pracoval samostatně a své bakalářské práci věnoval dostatek času. Student využíval pro konzultace především firmu Apls, ale v dostatečné míře využíval i konzultace vedoucího práce. V rámci bakalářské práce student splnil všechny body zadání a proto doporučuji práci k obhajobě
Cílem práce pana Horáka bylo navrhnout systém pro validaci bezkontaktního otevírání víka kufru. Text práce se vyznačuje jednodušší stylistikou a občasnými překlepy a sémantickými chybami. Celkově je však dokumentace na dobré úrovni a informace v ní uvedené jsou vhodně strukturovány a efektivně prezentovány. Informace z externích zdrojů jsou správně citovány, přičemž práce s literaturou odpovídá typu práce. Svým rozsahem je text se svými 30 stranami od úvodu po závěr spíše podprůměrný. Práce se skládá z celkem čtyř kapitol. První kapitola obsahuje úvodní rešerši, ve které autor relativně stručně popisuje jak typy používaných snímačů, tak jednotlivé typy kopů neboli gest využívaných při bezkontaktním otevírání zavazadlového prostoru. Druhá kapitola se zabývá návrhem koncepce. Zde bych rád vyzdvihl část zabývající se analýzou přímého kopu, při které autor provedl měření kopu s několika subjekty, které následně vyhodnotil za pomocí nástroje tracker. Na základě těchto dat pak definuje jak požadavky na pohon simulátoru kopu, tak celou koncepci. Třetí kapitola popisuje realizaci navržené koncepce včetně elektrického zapojení a implementace řídicího software. V kapitole číslo 4 autor porovnává dříve uvedená data reflektující lidské kopy s kopem realizovaným simulátorem. Prezentovaný průběh se od lidského kopu výrazně liší, což autor přikládá prodlevám při komunikaci. Autor však nikde v práci neuvádí, jakým způsobem určil konstanty PID regulátoru, a naopak tuto problematiku vůbec nezohledňuje. Celkově je však práce na velmi dobré úrovni a dosažené výsledky jsou pro zadavatele, společnost ALPS, bezesporu využitelné. Proto práci hodnotím 80 b, B.
eVSKP id 151771