PECEN, V. Zařízení pro kontrolu a vyhodnocení volnočasových aktivit [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadání diplomové práce patřilo svým rozsahem mezi obtížnější a to z důvodů požadované praktické realizace zařízení. Student Vojtěch Pecen se měl během plnění zadání bakalářské práce seznámit s existujícími zařízeními umožňující realizovat a vyhodnocovat společné volnočasové hry v terénu pro skupiny osob. Na základě nastudovaných poznatků definovat vlastní volnočasové hry či aktivity a pro tyto aktivity navrhnout požadovanou funkcionalitu takového zařízení. V rámci semestrálního projektu student tyto požadavky definoval a také navrhl požadované funkcionality. V průběhu řešení bakalářské práce, již využíval možnosti nabízených konzultací v naprosto minimální míře a pracoval převážně samostatně, možná až příliš. Mám obavu, zda student po obhajobě semestrálního projektu nenabyl falešného dojmu, že již není, co konzultovat a jeho další řešení práce, realizace výsledného zařízení, je již jen a pouze v jeho režii. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si hlavně v počátcích řešení práce (tj. v semestrálním projektu) vhodně rozvrhl. V dalším průběhu práce se ale pravděpodobně dostal do jisté letargie, která se však i přes studentovo závěrečné zvýšené úsilí, projevila negativně na kvalitě výsledné realizace zařízení i textu práce. Zodpovědně také musím konstatovat, že výsledné a funkční zařízení mi student bohužel nepředvedl. Předložené práci proto jako vedoucí navrhuji hodnocení: Uspokojivě – D. (66)
Pan Vojtěch Pecen se ve své bakalářské práci zabýval návrhem a realizací zařízení pro kontrolu a vyhodnocování volnočasových aktivit. Zadání zahrnuje oblast návrhu embedded systému a tvorby softwarového vybavení pro embedded systém. Náročnost zadání považuji za odpovídající požadavkům kladeným na zadání bakalářské práce jak po odborné, tak po časové stránce. V první kapitole autor čtenáře stručně seznamuje s hrami Geocaching a Pokemon Go, které využívají zejména mobilní telefony, případně tablety, a v nich nainstalované aplikace. Dále popisuje herní systém firmy Pyroterra Lighttoys a fitness náramky jako příklady specializovaných zařízení určených pro volnočasové aktivity. Druhá kapitola obsahuje příklady her, ve který se autor domnívá, že by se v nich uplatnilo specializované elektronické zařízení a ve třetí kapitole se snaží definovat požadavky na toto zařízení. Definici požadavků však považuji za poměrně povrchní. Ve čtvrté kapitole se pak snaží definovat konkrétní funkce, které by zařízení pro kontrolu a vyhodnocování volnočasových aktivit mělo mít. Bohužel se jedná o soupis jednotlivých požadavků mnohdy bez podrobnějších technických údajů a zejména bez jakékoli návaznosti na popis her uvedených v druhé kapitole. Autor se bohužel neobtěžoval na základě jednotlivých požadavků zvolit koncepci zařízení a nakreslit blokové schéma navrhovaného zařízení. Následuje kapitola 5, ve které se autor pokouší o výběr komponent pro navrhované zařízení. Výběrem komponent začíná od volby pouzdra, bez toho, aby zařízení nejprve navrhnul a znal jeho skutečné rozměry. Použití pouzdra ze starého telefonu Aneta považuji za zcela nevhodnou z více důvodů: - Tento typ telefonu se již nevyrábí a nelze ho použít pro výrobu většího množství zařízení. - Pouzdro není dostatečně odolné proti nárazům, je určeno pro použití v místnosti a při nízkých venkovních teplotách by mohlo být křehké. - Sluchátko upevněné na kabelu by při hře spíše překáželo a zvuk z telefonního sluchátka nemá daleký dosah (není určen pro více účastníků hry, např. skupinu 10 ječících dětí). Autor dále konstatuje, že zvolil mikrokontrolér ATmega238. Bohužel před volbou mikrokontroléru neprovedl základní rozvahu, kolik bude potřebovat binárních vstupně-výstupních pinů, analogových vstupních kanálů nebo jaké potřebuje komunikační sběrnice. Následkem chybějící rozvahy se dostal do situace, že při programování mikrokontroléru musí mít zvednuto sluchátko a že programování občas selže. V podkapitole 5.4 Požadavky na klávesnici autor popisuje realizaci „analogové klávesnice“. Ve druhém odstavci je uvedeno „Z obrázku v přílohách B.1 je vidět zapojení klávesnice“. V příloze B.1 ovšem žádné schéma zapojení klávesnice není. Je tam pouze obrázek plošného spoje. Z textu práce není vůbec jasné, jak tato „analogová klávesnice funguje“. Vážné pochybnosti mám k tomu, jak se bude klávesnice chovat např. při změnách teplot. Není mi zřejmé, proč autor nepoužil standardní připojení maticové klávesnice pomocí binárních vstupů a výstupů mikrokontroléru. O nevhodnosti zvoleného řešení svědčí i text v kapitole 8.2 na str. 37, kde autor uvádí „Po vytvoření a osazení desky bylo třeba ověřit hodnoty na děliči ne výpočtem, ale měřením, aby data odpovídala skutečnosti“. To považuji za naprosto amatérský přístup. Kapitola 5.6 má sice název „Napájení zařízení“, ale spíše se jedná o popis nabíjení akumulátorů. Za zásadní nedostatek považuji, že autor řeší napájení zařízení bez toho, aby nejprve stanovil potřebná napájecí napětí pro jednotlivé komponenty a proudové odběry z jednotlivých větví. Dalším potřebným parametrem je doba, po kterou musí zařízení pracovat na baterie. V kapitole 7 se pan Pecen snažil popsat softwarové vybavení. Informace zde uvedené jsou velmi povrchní, chybí např. vývojové diagramy obsluhy jednotlivých periferií. Autor pouze převzal hotové knihovny a ani se neobtěžoval zdokumentovat použité funkce. V práci postrádám skutečný obvodový návrh embedded systému včetně výpočtu hodnot jednotlivých součástek a stanovení jejich typů i s ohledem na teplotní rozsah, v němž by mělo zařízení pracovat. Práce neobsahuje výrobní dokumentaci jako je návrh desek plošných spojů a rozpisku použitých součástek. Řešení pana Pecena považuji za ryze amatérské. Po formální stránce mám k práci výrazné výhrady. Práce je psána oboustranně, nikoli jednostranně, jak je zvykem. Dále obsahuje větší množství netechnických výrazů a formulací, mnohé kapitoly nemají výstižné názvy. Na závěr konstatuji, že pan Vojtěch Pecen mne o svých bakalářských schopnosti nepřesvědčil. Vzhledem k výše uvedeným závažným nedostatkům jako oponent navrhuji hodnotit práci pana Vojtěcha Pecena známkou ne lepší než E/50 bodů.
eVSKP id 111123