KOVANDA, J. Laboratorní úloha pro měření zvukové pohltivosti a vzduchové průzvučnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student vypracoval práci v rozsahu hodném diplomové práce. V průběhu prací pracoval z větší části samostatně. Provedl měření a analýzu impedanční trubice vytvořené v minulém ročníku jiným studentem, která se ukázala být jako velmi nevyhovující k danému použití, kdy zjistil že pravděpodobný důvod nefunkčnosti daného přípravku spočívá v nevhodné volbě materiálu, který je náchylný k vlastním rezonancím. Na základě těchto poznatků a informací dostupnými z norem provedl návrh vlastní trubice. Student si sám sehnal americkou verzi norem popisující měření činitele zvukové průzvučnosti, jelikož evropské normy se na tento způsob nevztahují. Na základě těchto informací pak vytvořil aplikaci, která zajišťuje zpracování naměřených signálů a výpočet daných akustických vlastností. U práce bych si představil více dat porovnávajících naměřené hodnoty na profesionální Bruel & Kjaer trubici s nově vytvořenou trubicí použitou v této práci. Student provedl dostatek různých měření v průběhu několika seancí, ta data tedy k dispozici má, pouze je nezahrnul. Vytvořená laboratorní úloha je napsána srozumitelně, pouze je poměrně kratšího rozsahu e je otázkou, jestli by její obsah vystačil na celou jednu laboratorní hodinu. Celkovou kvalitu práce hodnotím jako velmi dobrou tedy B.
Náplní práce byla hlavně příprava podkladů laboratorní úlohy pro měření koeficientu pohltivosti a zvukové neprůzvučnosti, včetně softwarového vybavení pro její provedení. Lze konstatovat, že zadání bylo splněno. Mělo také dojít k porovnání výsledků měření na různých impedančních trubicích. Práce ve své teoretické části poměrně stručně, ale dostatečně popisuje jednotlivé metody měření požadovaných veličin. V textu práce se vyskytují formální nedostatky, není vždy dodržena norma pro matematické zápisy, někdy je použit symbol “*”, jindy zase “.” a jindy žádný symbol pro operátor součinu. Student také nekonzistentně používá slova kmitočet a frekvence. Např. na str. 30 a 31 je nekonzistentní značení vodorovné osy. V dokumentu jsou další nekonzistence, které fakticky zhoršují doložitelnost výsledků práce. Ve značné části grafů zcela chybí mřížka, jsou občas použity různé rozsahy na kmitočtové ose, někdy je vynášená kmitočtová osa logaritmicky a jindy zase lineárně (např. str.31 a str.32) a současně je značení os číselně nedostatečné, fakticky tedy není možné nic odečíst. Na základě těchto zobrazení a jejich porovnávání jsou v textu formulovány nějaké závěry, které není možné považovat za zcela důvěryhodné. Takových zobrazení se v práci vyskytuje větší množství, nejsou uspořádána přehledně a komentář k porovnávaným grafům je v dokumentu na jiném místě, než jsou grafy samotné, sazbu dokumentu tak nelze považovat za bezvadnou. Úkolem mělo být také porovnání výsledků měření mezi různými dostupnými impedančními trubicemi, čímž se zabývají kapitoly 8 a 9. Zhodnocení je velmi stručné a spíše popisuje, co bylo naměřeno, než bylo pojednáno o správnosti měření, formulace chyby či vůbec jen formulace toho, co je etalonový výsledek měření. Výsledky porovnání nemají dostatečnou vypovídací úroveň a zvolená forma porovnání není vhodná. Kapitola 10 se zabývá laboratorní úlohou, která je založena na využití aplikace spouštěné v Matlabu. Obě aplikace jsou v příloze odevzdané práce. Aplikace nejsou z programátorského hlediska v textu práce nijak popsány, části kódu pro ošetření událostí jsou stručně komentovány v kódu samotném, v textu není popsán způsob komunikace s HW, nastavení zásobníků atd. Aplikace také postrádají základní úroveň ošetření alespoň na přítomnost vyžadovaného HW. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci velmi dobře / B 80 bodů.
eVSKP id 159298