ŠVEJDA, J. Návrh výroby olejové misky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Práce předkládá návrh výroby olejové misky obdélníkového tvaru, která primárně slouží k záchytu oleje při jeho výměně, např. u motocyklu. Součást je z korozivzdorné oceli 1.4301 o tloušťce 1,5 mm se sériovostí 20 000 ks/rok. Pro výrobu byla zvolena technologie tažení spolu s ražením a ostřihováním v jednom sdruženém nástroji. Student začal práci řešit v akademickém roce 2021/2022 a na první konzultaci se dostavil již v listopadu. Pak se ještě ozval na konci února a odmlčel se. Protože už nebylo možné práci úspěšně dokončit, přerušil a dodělával ji letos. Je nutno říci, že to bylo ku prospěchu věci, neboť začal zodpovědně, aktivně a pravidelně chodit na konzultace a práci se povedlo dovézt do zdárného konce. Provedení proto odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a graficky vyvážené, a to včetně požadované výkresové dokumentace.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Diplomová práce Bc. Jakuba Švejdy obsahuje návrh výroby olejové misky. Práce je rozdělená do třech tematických částí. V první části autor popisuje možné technologie výroby zadané součásti, z nichž byla autorem zvolena výroba dílce metodou hlubokého tažení bez ztenčení stěny. V kapitole 2 je popsána technologie hlubokého tažení. Autor detailně popisuje technologii tažení nerotačních tvarů a s tím související návrh velikosti a tvaru přístřihu, počet tažných operací, součinitel tažení, nutnosti použití přidržovače při vlastní operaci hlubokého tažení, stanovení tažného poloměru a tažné vůle, výpočtu tažné síly a tažné práce až po základní přehled funkční části geometrie tažného nástroje. V neposlední řadě autor v kapitole 2 uvádí nejčastěji využívané tvářecí stroje pro technologii hlubokého tažení a to hydraulické a mechanické klikové lisy, dále stručnou zmínku o použití maziv a technologičnosti výroby. Z teoretické části a s ní související odkazy na seznam použitých zdrojů je patrné, že autor je obeznámen s teoretickým základem technologie hlubokého tažení nerotačních výtažků. V dílčích podkapitolách by stálo za úvahu, zvláště pak u klíčových podkapitol tj. výpočtu přidržovací síly uvést i alternativní výpočty podle jiných autorů – literárních zdrojů než jen autorem uvedený jediný empirický vztah (2.34)– viz strana 27. Nicméně toto neznevažuje jinak názorný a velmi pěkně zpracovaný teoretický základ řešené problematiky.Třetí kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby olejové misky, v které autor nejprve navrhuje pomocí graficko-analytické metody ideální tvar přístřihu vycházející z normy ČSN 22 7307. V konečné podobě autor volí přístřih ve tvaru obdélníku stříhaný z tabulí plechu o rozměrech 1500x3000 mm na tabulových nůžkách. V podkapitole 3.4. – Mezera a poloměry zaoblení, autor volí hodnotu velikosti tažné mezery 1,95 mm. V podkapitole 3.5 – Síla a práce je vypočtena celková tažná síla, která dosahuje maximální hodnoty 689,7 kN. V textu je uvedena i hodnota celkové kritické síly a to 696 kN. Na obrázku 35, str. 46 je uvedena závislost zatěžujících sil na poměrném zmenšení průměru polotovaru. Na obrázku 35 se autor dopustil pochybení, neboť i když tažná síla 1 má proměnlivý charakter, přesto však celková tažná síla je vyobrazena konstantní hodnotou. V podkapitole 3.5. je vypočtena hodnota práce, která bude při tažení vykonána a dosahuje hodnoty 27,59 kJ. Autor pro výrobu olejové misky volí hydraulický lis firmy Dieffenbacher PO 250. Při volbě stroje - zvláště pak v textové části je pouze zmíněná hodnota celkové tvářecí síly 2500kN, která je vyšší než vypočtená tažná síla, nicméně by stálo za zmínku i porovnání přidržovací síly, respektive práce, kterou stroj může vykonat a porovnat ji s vypočtenými hodnotami z podkapitoly 3.5, i když je předpoklad, že i tyto hodnoty budou vyhovovat a nebudou mít tak vliv na autorem zvolenou vhodnou volbu tvářecího stroje.Velkou část své diplomové práce autor věnuje návrhu sdruženého nástroje. Sdružený nástroj je koncipován tak, aby umožnil výrobu základního tvaru výtažku, ostřižení příruby a ražení loga v jediném pracovním zdvihu. Z kapitoly je zřejmá propracovanost a detailní úvahu autora nad jednotlivými výrobními kroky, ale i konstrukcí jednotlivých částí nástroje, která je patrná i z vlastního vypracování výkresové dokumentace. Velkou škodou je, že autor svůj návrh neprověřil pomocí numerické simulace, které jsou na odboru tváření FSI VUT Brno k dispozici. I přes toto doporučení je vlastní návrh výroby olejové misky vypracován přehledně a doporučuji práci k obhajobě a udělení titulu Ing.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 145870