SÁDOVSKÝ, P. Automatizace sběru klimatických dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student měl za úkol nahradit stávající originální komunikační kabel pro dataloggery teploty a vlhkosti používané na pracovištích ZL/KL CVVOZE řešením, které by kromě základní obsluhy umožnilo také automatické stahování dat z paměti dataloggeru a podporovalo by nabíjení vestavěného akumulátoru. Pro tento úkol byla stěžejní identifikace probíhající komunikace, která měla být součástí již semestrální práce studenta. Student semestrální práci začal řešit v akademickém roce 2020/2021, kdy byla situace samozřejmě nepříznivě ovlivněna epidemiologickou situací s nemocí covid-19. Práce proto probíhala vzdáleně, kdy odposlech komunikace studentovi zajistil vedoucí práce. V rámci semestrální práce však bohužel student nedokázal komunikaci dekódovat a tudíž ani vyplývající úkoly nemohly být řádně splněny. Následně bylo studentovi ve stejném akademickém roce vypsáno i téma bakalářské práce, nicméně student se vedoucímu již neozval. Další komunikace proběhla až v akademickém roce 2021/2021 a to na konci ledna 2022 v termínu zadávání BP studentům, kdy bylo po domluvě téma studentovi opět vedoucím vypsáno. Během toho byl student důrazně upozorněn na manko vyplývající ze semestrální práce a ze strany vedoucího byl požadován termín konzultace. Student se však bohužel ozval až po dvou měsících, kdy teprve dokázal předložit relevantní výsledky. Po analýze dat vedoucím byly identifikovány zákmity v odposlechnutém signálu a v podstatě jedinou možností tak bylo změnit princip odposlechu (z optického na elektrický). Situace v té chvíli však byla zkomplikována tím, že datalogger bylo nezbytné včetně originálního komunikačního kabelu odeslat na kalibraci a studentovi byla proto v tomto čase doporučena práce na navazujících částech. Následně se při uvádění nové verze odposlechu do provozu (vedoucím práce) vyskytly jiné neočekávané problémy, které nebylo možné vyřešit do termínu odevzdání práce. Z pohledu vedoucího není bohužel zadání práce splněno ani v jednom bodě a odevzdanou práci proto nemohu doporučit k obhajobě. Je nutno doplnit, že žádný z výše popsaných problémů nevede k přehodnocení zadání práce a všechny jsou řešitelné. Hlavní problém práce však souvisí s tím, že si student velmi špatně rozvrhl časový plán a nevěnoval práci dostatečné množství času, velmi pravděpodobně se na mne také obracel s konzultacemi málo často a příliš pozdě ve snaze řešit problémy samostatně. Student si tak prozatím svým dosavadním výkonem (ač vlastním zaviněním) bohužel nevytvořil prostor pro prokázání svých bakalářských schopností.
Pan Sádovský měl za úkol automatizovat sběr klimatických dat. Předložená práce má od úvodu po závěr 29 stran, což je na spodní hranici doporučeného rozsahu. Práce odkazuje 14 zdrojů, vše internetové stránky nebo datasheety. Slohově je práce místy na nízké úrovni, objevují se hovorové výrazy, některé věty jsou nesmyslné, např. “Pokud je vstupní kanál osmi bitový může zaznamenat 225 impulzů za jednu časovou periodu.”). Nízkou úroveň práce doprovází špatně vygenerovaný seznam tabulek (strana 11) nebo nízká kvalitu obrázku DPS, navíc se špatně nastavenou tloušťkou a rozestupem vodičů (strana 45). První kapitola je zbytečně rozsáhlým úvodem do problematiky rozebírající, co je to obecně datalogger, program Eagle nebo SQLite databáze. První bod zadání řeší kapitola 2.2 a působí dojmem popisu prvního pokusu rozklíčovat komunikaci, navíc bez jasného závěru. Chybí popis, jak docházelo k “odposlechu”, jestli hardwarově nebo softwarově. V práci je jen zmíněno, že byl použit Matlab pro určení délky bitu. K tomuto bodu se až v závěru dočteme “Bohužel po dlouhé době, kdy jsem se pokoušel data identifikovat bylo zjištěno, že data jsou chybná a identifikovat nejdou.” Zde je velká škoda, že student důkladněji nepopsal provedené pokusy a případné nápady, jak dále postupovat pro úspěšnou identifikaci komunikace. První bod zadání nemohu považovat za splněný. Druhý bod zadání je návrh obvodového řešení. To řeší kapitola 2.3, kde student popisuje zapojení čipu FT232RL pro připojení komunikace přes USB a nabíjení pomocí čipu LTC4053. Víceméně jde o doporučené zapojení z datasheetů. Není zřejmé, jak má být realizován, zadáním požadovaný, monitor stavu akumulátoru, natož odhadnuty nejistoty tohoto měření. Bod dva zadání tedy také není splněn. Třetí bod zadání, ovládací software, je naznačen na dvou stránkách kapitoly 2.4, ale není jasné, co zvládne jen letmo zmíněná C# aplikace, která navíc není v přílohách. Tento bod zadání není splněn. K poslednímu bodu zadání, realizovat a otestovat výsledek se student vůbec nedostal. Ve výsledku tak práce ze čtyř bodů zadání ani jeden nesplňuje a nemohu tak práci doporučit k obajobě. Hodnocení 25 b. F.
eVSKP id 142340