MEJZLÍK, T. Teplotní profil výkonového spínacího přístroje nízkého napětí pro různé provozní stavy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student ve své diplomoví práci řeší problematiku oteplení výkonového jističe. S tímto spínacím přístrojem se dostatečně seznámil a následně vytvořil 3D model na kterém byla později aplikována metoda konečných objemů pro výpočet vlastního oteplení v programu SOLIDWORKS. V praktickém měření, které mimo jiné posloužilo i pro vstupní data potřebná k výpočtu oteplení, student dokázal, že pro zjednodušení tepelného výpočtu v programu SOLIDWORKS - Flow Simulation lze přívodní kabel nahradit měděným pásem o stejném průřezu se zanedbatelnou chybou. Kvalitu práce bohužel snižuje použitý jazykový styl, který zcela neodpovídá kladeným nárokům na diplomovou práci a mylné používání výrazů jistič a vypínač, což pravděpodobně zapříčinil překlad z použité anglické literatury, kterou student využil v dostatečném počtu. Student splnil zadání diplomové práce, a proto ji doporučuji k obhajobě.
Student předložil k obhajobě práci na téma teplotního profilu výkonového spínacího přístroje nízkého napětí pro různé teplotní stavy. Práce je rozčleněna do osmi kapitol včetně závěru. První dvě části se věnují popisu jističe, nejprve obecně a poté podrobnějšímu rozboru analyzovaného jističe. V této části není mnoho zásadních nedostatků, mám pouze následující připomínky. Nevhodně se používá termínů jistič i pro jiné přístroje (např. jistič SF6, venkovní jistič, vzduchový jistič neznamená, že má vzduchový pohon, ...). Pojem nadproud zahrnuje i zkrat, v práci by bylo lépe používat v daném kontextu přetížení. Místy zvláštní stylizace vět (např. str. 16: "... je nutné vzniklý nadproud co nejrychleji odpojit, jakmile je ovšem odveden, je třeba co nejrychleji uvést síť,.." ). Na str. 23 se uvádí, že bimetal působí na lištu zkratové spouště. Správně je: jisticí přístroje. Vlastní práce začíná kapitolou třetí, kde student popisuje tvorbu 3D modelu, který by byl vhodný pro simulace. Správně analyzuje jednotlivé možnosti a vybírá tvorbu modelu pomocí odečtu rozměrů z vhodně pořízených fotografií. Pro účely simulace model vhodně zjednodušuje. V této části nejsou žádné výrazné nedostatky. Kapitola čtvrtá se věnuje praktickému měření pro získání vstupních dat pro simulace i následné ověření modelu. Pro účely měření oteplení je vhodně definováno deset měřicích bodů (umožňují stanovení přechodových odporů i ověření modelu), tři jsou osazeny termočlánky, ve zbylých se teplota měří dotykovou sondou. Zde by stálo za zvážení použití termočlánků i v blízkosti pevných kontaktů, protože síla vyvozená sondou může změnit stykový odpor. Zásadní nedostatek jsem našel pouze jeden, a to na str. 41 (stejně i na str. 45, 48 a a49), kde se píše: "neboť se ohřívaly vodivé materiály proudové dráhy jističe a tím klesal jejich odpor). V kapitole páté, věnované simulacím, oceňuji zejména správné stanovení přechodových odporů z měření odečtením odporů proudových drah. Kapitola šestá se věnuje rozboru výsledků, oceňuji stanovení teplotního profilu jističe a rozložení úbytků. Mám ale jednu připomínku: simulace byly provedeny na jednopólovém přístroji, jak je bohužel patrné až z kapitoly sedmé, a jsou srovnávány s třípólovým měřením, jak je uvedeno v kapitole čtvrté. Kapitola sedmá se věnuje možnostem budoucího rozšíření práce. Zde je chybně uvedena rovnice (1) - indexy. Možné směry jsou přehledně uvedeny, nesouhlasím pouze s větou, " že co se trojrozměrných modelů a výpočtů týče, vědeckých prací na toto téma značně ubývá", neboť je v přímém rozporu s výsledky vědeckých prací publikovaných na mezinárodních konferencích věnovaných fyzice spínacího oblouku. Závěrem lze říci, že práce byla splněna ve všech bodech zadání a až na občasné překlepy splňuje i formální požadavky kladené na závěrečné práce, a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 86818