ŠTÍPEK, M. Řídicí systém distribuce sterilní vody v mlékárně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce byla vypracována ve spolupráci s firmou dodávající technologii sterilní vody do mlékárny Madeta. Úkolem studenta bylo vytvořit obslužný program pro PLC a vizualizaci. Součástí práce je také vyhotovit návod pro obsluhu. Prezentační úroveň práce je na velice dobré úrovni, stejně jako práce s literaturou. Student využíval konzultací pravidelně a textovou část práce tvořil průběžně po celý rok. V práci chybí věci jako konfigurace PLC a popis kódu a případně i prostředí. Také chybí i výsledný vzhled vizualizace, který je však možné vidět alespoň v návodu pro obsluhu. Rozsah práce odpovídá doporučenému rozsahu. Jelikož se jedná o práci, která je i jako zakázka pro firmu, není pochyb o následné využitelnosti výsledků, jakých student dosáhnul. Z výše uvedeného jsou zjevné studentovy schopnosti na úrovni bakalářského studia a práci hodnotím velmi dobře (B) 89 bodů.
Náročnost bakalářské práce pana Martina Štípka pokládám za přiměřenou. Zadání je specifikováno v šesti bodech, k jejichž naplnění mám mnohé připomínky. Student si přidal nultý bod, v němž na téměř 10 stránkách popisuje princip binárního řízení včetně historie, od ručního ovládání přes reléové systémy, „objevuje“ PLC a systém SCADA. Tyto statě by byly aktuální před 20 lety, nikoliv dnes. Ve 2. kapitole seznamuje čtenáře s pneumatickými ventily použitými v technologickém schématu procesu, tzv. P&ID diagramu. Při popisu ventilů se dopouští nepřesností a chyb jako: zmatená terminologie, např. ventily diskrétní, regulované, regulační, dále matoucí popis použití řídící jednotky (hlavy) pneumatického ventilu. Práci by prospělo, kdyby uvedl, co je v řídicí hlavě obsaženo – např. čidla stavu ventilu. Na obr. 2.5 až 2.7 uvádí schématické značky regulačního ventilu, přičemž ani jedna z nich neodpovídá běžným zvyklostem a normám. Nejpodivnější je obr. 2.6, kde je symbol indikace tlaku vydáván za značku regulačního ventilu. Teprve ve 3. kapitole se dostává k prvnímu bodu zadání BP, což je „Analýza zadání a technologického schématu. Ve velmi hrubé formě blokových schémat shrnul a velmi stručně popsal 4 funkce, které má finální program vykonávat. Vše na pouhých čtyřech stranách. Bývalo by to stačilo, kdyby následoval podrobný algoritmický popis, např. ve formě vývojového diagramu. Ten chybí. Další bod zadání ukládá studentu vypracovat tzv. aktivační tabulku. Aktivační tabulka v programování PLC vychází z řídicího algoritmu a využívá se jako velmi užitečný mezistupeň k tvorbě vlastního programu. Tuto matrici autor vytvořil, i když chybí algoritmus coby logická prerekvizita. Stěžejním bodem je 3. bod zadání – „Vytvoření řídicího algoritmu PLC“. Přes tuhle formulaci je z kontextu jasné, že se nejedná o algoritmus, ale o řídicí program. Zde mi chybí základní výchozí zdroj, kterým je seznam V/V signálů. Bez nich nelze vytvořit HW konfiguraci ani vlastní program. Přesto je HW konfigurace v textu uvedena ve formě výpisu programovacího SW. Tato kapitola obsahuje o něco podrobnější funkční popis technologie pro jednotlivé podprogramy, ale o struktuře, formě, zpracování V/V signálů, návaznosti na CIP stanici, či spotřebitele sterilní vody se čtenář nedoví nic. Totéž platí o vizualizační a ovládací aplikaci SCADA. Forma popisu připomíná povšechné informativní pojednání. Práce neobsahuje ani jednu kompletní vizualizační či ovládací obrazovku nebo navigační strukturu oken. Více o vizualizaci se čtenář doví až z návodu k použití (v příloze), kde je vizualizační obraz a okno pro umožnění ručního ovládání ventilů. Základní výtka vztahující se na celou práci je špatný odhad důležitého a nedůležitého, nevyváženost, a nedodržení logicky navazujících postupů a absence ukázek programového kódu. Posouzení přiloženého programu je zde vázáno na specifické programovací prostředí OMRON, které oponent těžko vlastní. Běžný postup je, že autor programový kód vytiskne do PDF, což v tomto případě uděláno nebylo. Nicméně jsem si ověřil, že program byl otestován a pracuje se na jeho uvedení do provozu. Zhodnocení výsledků uvedl student v závěru práce. Formální výtka: chybějící sezam obrázků. Jinak je práce napsána bez chyb a překlepů. Zadání bakalářské práce bylo splněno s výše uvedeným nedostatky, z nichž mnohé pokládám za závažné. Proto úroveň práce hodnotím 65 body.
eVSKP id 134732