PŘIKRYLOVÁ, M. Krajina 3.0 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Kristek, Jan

Protínání architektury a technologií je práci Moniky Přikrylové vlastní: rozplétání řetězců, hledání principů fungování a rozebírání až do poslední součástky… a teprve po té, začíná návrh. V tomto případě vychází z podstaty technologického novotvaru datacentra, „kejsu“ na nadměstský „superserver“. Na první pohled přehlédnutelná šedivá budova Kovotermu z osmdesátých let minulého století, po důkladnější prohlídce dům, který se svým měřítkem i umístěním na parcele vymyká okolní struktuře města. Studentka řešila v předdiplomové práci fenomén datacenter, nové technologické typologie vstupující pokud možno nenápadně do měst i do volné krajiny. Tyto objekty jsou většinou pro obyvatele měst neviditelným procesorem na základové desce města. Recyklace starších objektů např. telefonních ústředen a trafostanic je zcela běžná, pokud jsou zřizována nově, je to obvykle mimo město na strategickém spoji. Monika Přikrylová svou prací reflektuje otevřenou občanskou společnost a vybízí obyvatele nahlédnout a přiblížit se této technologické skutečnosti veřejně přístupným skleníkem. Vertikální provedení struktury přidané na původní objekt může lehce evokovat oddělení „zahrada“ v hobbymarketu. Ve skutečnosti je celé provedení mnohem rafinovanější a kultivovanější, troufám si návrh označit za ikonický objekt s vyhlídkovou restaurací. De facto se jedná o odpustek technologickému monstru, kdy se přebytečné teplo z nekonečných výpočtů transformuje od uhlí skrze elektrickou energii až do podoby „zeleného dobra.“ Nelze opomenout jeho případný podíl na gentrifikaci svého okolí, ovšem tržiště a množství veřejných ploch přináší tak žádoucí městotvornost. Proto bude hodně záležet, jak koncepčně bude vlastník s tímto silným projektem pracovat v této křehké oblasti.

Posudek oponenta

Kekel, Roman

Téma data center nebo struktur, které jsou generovány digitálními technologiemi je velmi stěžejní téma pro náš technologiemi protkaný svět a tím se dotýká i architektury a plánování měst. Toto téma je komplexní v smyslu politické a designové teorie a přispívá do interdisciplinárního dialogu týkající se navrhování staveb a každodenního života nejenom ve městech. Projekt je teoretický i technický a čerpá z politické filozofie, architektonické teorie a softwarových studií a zkoumá jak architektura a navrhování měst může reagovat s tímto rostoucím problémem. Projekt je chápán jako komponenta v rámci většího celku vytvořeného z prolínání hardwaru a softwaru - nejen výpočetní systém, ale také sociální, lidské a fyzické aspekty těchto struktur, které manifestují naše data. V práci je detailně popsán vývoj digitálních technologií a vyobrazen trend v současném řešení této typologie v rámci posthumánní architektury. Tato část práce je velmi precizně vypracována. Důraz je kladen na pochopení měřítka těchto struktur a hledání jejich lokálního využití v městské zástavbě, kde by potenciálně mohla mít větší využití. Projekt řeší, jak můžeme změnit pohled na odpadní energii ve formě tepla a přeměnit ji v užitek pro něco nového. Práce se tímto kriticky zabývá konzumním trendem naší společnosti a snaží se reflektovat, jak můžeme využít to, co bylo považováno jako zbytečné a nepotřebné. Téma se také zabývá mimo jiné i lokální produkcí potravin a to vnímám jako velmi pozitivní přispění k diskuzi, jak by město v budoucnu mělo být udržitelně využívané. Zároveň se může zdát, jako by návrh navazoval na tradici komunitních zahrádek ve městech. Tato adaptace stávajícího objektu má potenciál k vytvoření zajímavé komunity v místní lokalitě. Tento sociální charakter v projektu může být velmi stěžejní aspekt pro budoucí urbanistický rozvoj toho sousedství. Využití existující budovy Kovoterm, postavené v modernistickém stylu v 70.letech, vidím jako pozitivní přístup v otázce využití již vybudovaného prostředí okolo nás. Tento proces může být vnímán jako typ experimentální ochrany modernistické architektury a tím navazuje na historii vývoje města přidáním nové vrstvy. Tím, jak je prezentován současný územní plán v této lokalitě, který počítá pouze s obytným charakterem využití území, které je v současné době spíše charakterizováno industriálními objekty, oceňuji zachování části programu budovy k technologickému využití v kombinaci s veřejnou funkcí. Tímto gestem, návrh navazuje na historii oblasti. Kombinace různých typologií v projektu vzniká dynamické prostředí, které přispívá ke zdravějšímu urbanistickému propojení charakteru života v této lokalitě. V návrhu oceňuji přístup k parteru, který je otevřený a vytváří průchozí veřejný prostor agory/ulice. Toto propojení bych graficky více zdůraznil ve výkresové části projektu a vyobrazil možné scénáře využití otevřeného prostoru. Navázání na logiku existující struktury železobetonového skeletonu budovy Kovoterm, projekt stylisticky odráží modernistickou představu o flexibilitě. Zvolená budova se zdá být vhodná volba pro nové využití v rámci projektu. Hlavní nosná konstrukce nabízí různé formy využití s minimální plochou výstavby. V práci mi chyběla materiální stránka stávajícího objektu a tím pochopení architektonické kvality budovy Kovoterm. Autorce projektu bych doporučil dbát větší pozornost na existující okolí, které by se graficky ztvárnilo do vyhovující formy, která by komunikovala s návrhem. Ocenil bych větší důraz na materiální řešení a na vysvětlení nebo vyobrazení architektonické výrazové kvality nové a stávající budovy a veřejného prostoru, který je vytvořen mezi nimi. Projekt dobře chápe typologickou strukturu existující stavby a vhodně pracuje s využitím jeho podlažích. Projekt se zabývá převážně využitím odpadního tepla z data serverů. Zvolený system se zdá být vhodný v chladných měsících během roku, ale v návrhu není zobrazeno, jak se řeší problém s přehříváním během horkých dnů, kdy konstrukce skleníku vyžaduje spíše stínění a větrání. Tento konstrukční ventilační a stínící systém může podpořit architektonickou kvalitu jinak “generic architecture” skleníku. Větší pozornost v práci bych věnoval dopracování detailů fasádního systému, který by podpořil performativní charakter návrhu a projekt by tím působil více dopracovaným dojmem. Technické řešení vzduchotechniky a cirkulace tepla může mít architektonický charakter, který má potenciál k pochopení tohoto fenoménu a může vizuálně informovat a navigovat potenciální návštěvníky. V projektu se prokazuje velká schopnost analytického a koncepčního myšlení. Autorka úspěšně využila celkovou analýzu a rozsah svého výzkumu a srozumitelně prezentuje svůj návrh. Projekt přispívá k současnému dialogu v architektuře a urbanismu a tím ho považuji za relevantní a přesvědčivý.

eVSKP id 133796