TESAŘOVÁ, B. Studium reaktivity kationaktivního biopolymeru pomocí jednoduchých difúzních technik [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Studentka Barbora Tesařová se ve své práci zabývala studiem transportu organických barviv přes porézní hydrogelové materiály s přídavkem kationaktivního biopolymeru – chitosanu. Bakalářská práce je kvalitně zpracována jak z obsahového, tak také typografického hlediska. S přístupem studentky k práci jsem byl nadmíru spokojen. Hojně využívala konzultací, na které chodila vždy připravena. V experimentální části prokázala zručnost, pracovala samostatně a svědomitě. Navzdory počátečním nezdarům při zpracování experimentální části, prokázala vytrvalost a vlastní iniciativu. Závěrečná práce beze zbytku splnila cíle definované v zadání. Předloženou bakalářskou práci považuji za kvalitní a doporučuji k obhajobě s hodnocením A/ Výborně.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Barbora Tesařová vypracovala bakalářskou práci zabývající se studiem reaktivity biopolymeru chitosan prostřednictvím jednoduchých difúzních experimentů. Pro tyto účely byly v práci zvoleny metody horizontálních difúzních cel a nestacionární difúze z roztoku do plastových kyvet. Teoretická část je logicky rozčleněna na jednotlivé kapitoly, které důkladně a přesto velmi čtivě popisují teoretické základy experimentů prezentovaných v bakalářské práci. Až na drobné výjimky (například fráze na str. 12 „mírné snížení zvýšeného tlaku“ nebo spojení na str. 21 „hodnota je velice výrazně ovlivněna“) je třeba ocenit jazykové a formální zpracování této kapitoly. Mezi drobné nedostatky této části práce lze zmínit jednak typografické nepřesnosti (např. využívání spojovníku a pomlčky ve významu rozsahu) či drobné nedostatky u některých uvedených obrázků (velikost obrázků, místy nedostatečná kvalita, anglické popisky). V popisu matematického aparátu difúze lze rovněž nalézt nesrovnalost v jednotce veličiny „J“. Autorka uvádí jednotku [molm2s1]. Ta z uvedené rovnice (4) odpovídá spíše veličině „j“. Ke kapitole současný stav řešené problematiky ani popisu nastavení jednotlivých experimentů nemám žádné výhrady. Obě kapitoly jsou zpracovány velmi důkladně. Ve stěžejní části práce – diskuzi výsledků, jsou prezentována získaná data z reologické a UV-VIS charakterizace hydrogelů. Zde sdílím autorčin názor ohledně přesnosti stanovení velikosti pórů pomocí UV-VIS spektrometrie. Velmi pozitivně hodnotím zdůvodnění naměřených výsledků difúzních cel a autorčino následné zaměření na nestacionární difúzi v kyvetách. Z experimentálního hlediska shledávám jako velmi výhodné využití záporně i kladně nabitého barviva v rámci difúzních experimentů. Závěrem bych ovšem přece jenom očekával hlubší diskuzi, zejména vzájemného vztahu naměřených hodnot koncentrace barviva na rozhraní, efektivních difúzních koeficientů a obsahu chitosanu ve vzorku hydrogelu. Dále je třeba upozornit na nejednotný popis veličin v prezentovaných grafických závislostech (např. Obrázek 21 – uveden slovní popis veličin na osách; Obrázek 25 – popis os pomocí symbolů veličin, respektive kombinace obou způsobů na Obrázku 28). Autorka rovněž odkazuje při výběru barviv pro difúzní experimenty na literární rešerši, která ovšem v části zabývající se současným stavem řešené problematiky ani nikde jinde v práci není uvedena. Výše uvedené spíše drobné nebo formální nedostatky nijak nesnižují vysokou úroveň prezentované bakalářská práce studentky Barbory Tesařové. Práce diskutuje velmi zajímavá experimentální data, která budou sloužit jistě jako dobrý základ pro navazující výzkum. Tato práce splnila dle mého názoru všechny počáteční vytyčené cíle, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 77283