VLČEK, M. Vinařství Mikulov [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Martin Vlček si pro svou diplomovou práci zvolil téma vlastního rodinného vinařství. Na nevelké nárožní parcele v jihomoravském Mikulově kombinuje v současnosti oblíbený provoz komorní výroby vína s prezentací, degustací a rekreací. Návrh využívá svažitého terénu k oddělení jednotlivých funkcí s nárožní dominantou vyhlídkové věže. Nesourodost architektonického výrazu je zdůrazněna existencí stávajícího objektu průměrné rodinné zástavby na parcele, který však není v předkládaném řešení nijak rozpracováván ani uspokojivě obhájen ve vztahu k nově navrhovaným funkcím. Obdobně analytická část vykazuje znaky převzatých faktů bez hlubší reflexe. Nezbývá tedy než v duchu budovatelského textu na prvním z panelů "Od roku 1945 se do Mikulova opět začali vracet obyvatelé, kteří znovu osídlili město a okolí, ale také pod vedením KSČ téměř zázračně přetvořili město spolu se zámkem" konstatovat: Buď práci čest!
Na základě předložené diplomové práce lze konstatovat, že autor je po zapracování v praxi schopen se uplatnit v architektonické profesi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Návrh rodinného vinařství v Mikulově je situován na nárožní parcelu, která je v současnosti prakticky nevyužívaná a přiléhá k rodinnému domu majitele. Je vymezena komunikací II.třídy – Hniliště a III.třídy – U Lomu. Soubor objektů vinařství díky zídkám lemujícím nároží sice navazuje na stávající uliční čáru, ale samotné nadzemní stavby jsou na parcele situovány zcela nahodile a bez konceptu. Nárožní „věž“ a objekty pro ubytování v maximální míře využívají výhledový potenciál místa stavby. Vstupy do podzemních výrobních provozů vychází z přirozeného terénního svahování parcely, což je pozitivní a dobře volené. Dominantní pozici v návrhu má nárožní věžovitá stavba s restauračním provozem v rozšířeném parteru. Zvolená výška „věže“ a její architektonické ztvárnění jsou však v dané lokalitě dvoupodlažních rodinných domů zcela nepatřičné, nejde-li ovšem o jistou formu „exhibice“. | |
| Architektonické řešení | D | Práce předkládá studii řešení objektů pro zpracování a výrobu vína, restaurační, výstavní a degustační prostory a samostatné objekty krátkodobého ubytování hostů, včetně terénních a zahradních úprav parcely. Snaha řešitele o maximální zviditelnění navrženého souboru staveb /logicky bráno s ohledem na upoutání zákazníka/, přinesla architektonický koncept, který je směsí různorodých hmot, měřítek a materiálů /1. věžová stavba, 2. ubytovací jednotky 3. stávající RD/. Ve výsledku působí jednotlivé objekty naprosto nesourodě, jako od různých tvůrců – architektů. Za nedostatek práce považuji skutečnost, že se diplomant nezabýval architektonickým ztvárněním stávajícího RD. Myšlenka využití dané parcely pro účely vinařského domu s restaurací a pro krátkodobé ubytování, je však dobře volena a má výrazný potenciál. V diskuzi doporučuji vysvětlit volbu střešní krytiny – mědi do lokality s tradičně převládající pálenou krytinou. Odkaz na dobu měděnou je veřejnosti nesrozumitelný. | |
| Provozní řešení | C | Dispoziční řešení provozu vinařství je funkční a odpovídá požadavkům výrobního procesu. Dostatečně jsou dimenzovány manipulační i skladové plochy. Vhodné je propojení degustačního sklepa s provozy restaurace. Vlastní restaurace o půdoryse 6 x 6m, včetně schodiště do dalších podlaží, je poměrně malá a neumožňuje obsloužení více návštěvníků. Naopak dvě patra věže stejného rozměru 6 x 6m jsou jen minimálně využitelná. Ubytovací jednotky A, B a C jsou dimenzovány tak, že v případě půdorysného rozměru hygienické buňky a ložnic se dvěma lůžky nesplňují minimální požadované rozměry dle vyhlášky 268/2009 Sb. Rovněž není splněna požadovaná světlá výška místností a sklon schodiště. Diskutabilní je rovněž dostatek přirozeného osvětlení interiérů objektů. U jednotky C nesouhlasí popis využití s půdorysem. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Konstrukční řešení je jen podmíněně schopné realizace. V 1PP není patrné řešení záporové stěny nesoucí zeminu až do hloubky cca 7m pod úroveň terénu. Řezy konstrukcí 1:150 /ve střešní části objektů A, B,C/ a detaily 1:10 a 1:5 jsou schematické – chybí způsob uložení dřevěné konstrukce krovu na obvodové zdivo, těsnění obvodu okna ze strany exteriéru, parozábrana, řada kót a popisů. | |
| Formální úroveň | E | Analytická část práce je zpracována velice podrobně a se spoustou zajímavých informací. Za zásadní „pomýlení“ považuji část týkající se vývoje města Mikulova v současnosti, kdy text končí chvalozpěvem na dělnickou třídu, zvelebující Mikulov pod vedením KSČ!?! V části výkresové bych doporučovala místo pojmu situace 1. PP, 1NP,… používat výraz půdorys. V půdorysech vyznačovat výškové úrovně a řezové čáry, v situaci vrstevnice, u pohledů popis orientace fasád ke světovým stranám. V dokumentaci postrádám náležitosti titulní strany – jméno studenta i vedoucího práce, školu, rok, o jakou práci se jedná apod. a v elaborátu vizualizace – perspektivní pohledy na stavbu z exteriéru, což by mělo být pro diplomovou práci absolventa architektonické školy naprostou samozřejmostí! Rovněž za samozřejmost považuji v textové části předložené diplomové práce bezchybnou češtinu! Z předchozího je však patrné, že si diplomant svoji práci pravděpodobně vůbec nepřečetl. |
eVSKP id 83108