FRŇKA, M. Výroba výfukové trubky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Práce odpovídá cílům zadání, literární rešerše je rozsahem slabší, některé obrázky jsou horší kvality a některé použité vztahy se týkají ohybu plechu. Při řešení výroby součásti nejsou popsány podmínky procesu, výkres součásti je také nedostačující. Konzultace byly nepravidelné, intenzivnější byly s blížícím se datem odevzdání.

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Bakalářská práce Martina Frňky se zabývá návrhem výroby dílce z trubky s využitím technologie ohýbání. Práce je až příliš stručná, teoretická část je zcela chaotická. Dle cílů práce má být zaměřena na ohyb trubek, ale vyskytují se tam informace a výpočtové vztahy platné pro ohyb plechů, které nelze aplikovat na trubky. Vzhledem k tomu, že v českých literárních podkladech je o teorii ohybu trubek psáno málo, bylo vhodné pro získání patřičných informací o dané problematice prostudovat i zahraniční odborné články renomovaných technických časopisů, což autor očividně neprovedl. V celé práci je zmatek v označování jednotlivých poloměrů ohybu. Autor označuje vnitřní poloměr ohybu Ro, což v jiných literárních podkladech je označení pro poloměr neutrální osy. Při přejímání vzorců si autor neujasnil, co který parametr znamená a nepřepsal daný vzorec dle svého značení. V důsledku toho, dosazuje do výpočtových vztahů špatné hodnoty poloměrů ohybu. Výpočty technologických parametrů v kapitole 4.1 jsou na nízké úrovni. Autor neuvádí obecné vztahy a ihned dosazuje. U některých výpočtů používá hodnoty, o kterých v práci není nikde zmínka. K výpočtům této kapitoly mám ještě následující připomínky. U podmínek procesu autor vynáší závěry aniž by je zdůvodnil. Délka polotovaru je spočítána dle vztahu platného pro plechy. Chybí dílčí výpočty délek ohnutých částí. Minimální poloměr ohybu počítá dle vztahu pro ohyb plechů a vypočtená hodnota Rmin = 1,6 mm pro trubku o průměru 76 mm a tloušťku stěny 2 mm se autorovi nezdá nereálná. Do vztahu pro výpočet tloušťky stěny autor dosazuje poloměr ohybu 150 mm, který je dle mého soudu poloměrem vnitřním nikoliv poloměrem neutrální osy a na výkrese ohnutého dílce je to zakótováno špatně. Navíc vypočtenou tloušťku stěny 1,6 mm autor označil jako vyhovující aniž by uvedl důvod. Pro výpočet ohybového momentu použil vztah, u kterého neuvedl pro jaké podmínky je tento vztah platný. Do vztahů pro výpočet úhlů odpružení opět dosazuje špatný poloměr a neokomentované hodnoty. Dále ve vztahu (2.13) není vhodné Dmax a Dmin uvádět jako průměry ale jako max. a min. rozměry průřezu. U zvoleného stroje (str. 27) by bylo vhodnější spíše mluvit o 12 pracovních pohybech nikoliv osách. V technicko-ekonomickém zhodnocení chybí informace odkud jsou posuzované hodnoty vzaty. Výrobní série je zmíněna až v samotném závěru práce. Výkres součásti postrádá řád v promítání jednotlivých pohledů. Pohled "A" je tam vykreslen zbytečně 2x. Je zakótován střední poloměr ohybu namísto vnitřního. Chybí kóta úhlu ohybu 90°. Střídání délkových a úhlových kót v řetězci se nepoužívá. Práce má nízkou úroveň a nepříliš kladné hodnocení, přesto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 109011